"Jako ekonom jsem vyjádřil myšlenku, že odepsání zásob uhlí je jen škrt pera na papíře a skutečné odepsání by bylo, kdyby se uhlí vypařilo a nebylo tu. Ale ono tady pod námi někde je. Kolem odepisování zásob uhlí bych proto netočil žádnou diskusi," řekl novinářům Klaus.
Zdůraznil, že na sever Čech nepřivezl žádnou zprávu o rozhodnutí vlády, zda rozšířit těžbu hnědého uhlí za limity schválené kabinetem v roce 1991, či ne.
"Nic nového se neděje. Jsem rád, že debata o prolomení či neprolomení limitů už není hysterická, jak byla před jistou dobou. Nyní je to o hledání racionálních řešení. Na jednu stranu, pokud nebudeme muset těžit uhlí, je to dobře. Pokud se však znovu zkomplikuje ropa, jadernou energii nechceme a vítr tady dostatečně nefouká, pak úvaha o tom, že se u nás někdy tam či onde uhlí těžit bude, je velmi realistická," doplnil.
Někteří obyvatelé Horního Jiřetína a Černic prezidenta požádali o pomoc při záchraně jejich obcí před rozšířením těžby uhlí. "Nelze říkat, aby se elektřina nevyráběla a přitom ji v každodenním životě hojně spotřebovávat. Je třeba elektřinou neplýtvat," vzkázal jim.
Odepsání zásob uhlí označil za pouze administrativní řešení, které nevylučuje možnost vytěžení v budoucnu, i předseda Českého báňského úřadu Roman Makarius.
Upozornil, že jistotu ohroženým obcím a jejich obyvatelům dává jen horní zákon. Neumožňuje těžební společnosti využít svého dobývacího práva v oblastech, kde dochází ke střetu zájmů. Obce a občané jsou oprávněnými účastníky řízení a dokud není střet zájmů vyřešen, není limity možné prolomit. Podobně se při srpnové návštěvě Mostu vyjádřil i premiér Mirek Topolánek.
V Česku chce těžit za stanovenými limity v lomu ČSA soukromá společnost Mostecká uhelná (MUS). Jejich prolomení by ale znamenalo právě likvidaci Horního Jiřetína a Černic v sousedství Litvínova, k němuž by se hrana povrchového lomu přiblížila na 500 metrů.
Klaus je v otázce dalšího rozvoje energetiky zastáncem rozšíření bloků jaderných elektráren. A to nejen v Česku, ale v rámci celé Evropské unie. "Na loňském summitu EU ve finském Lachti hovořil každý z 27 delegátů dvě hodiny o budoucnosti energetiky. Ani jednou však nepadl termín jaderná energetika. Jak si to ale tedy dál představujeme? Vždyť větrníky nám potřebnou elektřinu nevytvoří," dodal.