"Zatím jsme zaznamenali jen velmi omezené dopady. Je to ale bezpochyby riziko, které se zvětšuje," řekl Rato. Za růstem ceny je totiž hlavně vysoká poptávka, která pochází ze zemí jako je Čína nebo Indie. Přitom ale klesá energetická náročnost, takže dopady drahé ropy nejsou tak vážné jako v 70. a 80. letech minulého století.
Stav globální ekonomiky je jedním z hlavních témat, kterým se delegáti v sídlech obou institucí věnují. V pátek se bude konat schůzka ministrů financí a guvernérů centrálních bank zemí G7 a hlavním tématem rozhovorů se patrně stanou kurzy měn.
Vedle aktuálních témat, což je tedy stav globální ekonomiky, vysoké ceny ropy a slabý dolar, se bude hovořit rovněž o způsobu hlasování. Některé velké země, jako je Čína, Indie nebo Brazílie, totiž chtějí mít větší vliv na rozhodování v rámci MMF i Světové banky, a svůj požadavek obhajují tím, že jejich vliv ve světě roste.
Rato řekl, že mezi členy měnového fondu se rýsuje konsenzus, nechtěl ale upřesnit, v čem budou změny v hlasovacích právech spočívat. MMF se podle Rata zabývá rovněž otázkou růstu bohatství a vlivu, jimiž disponují státní investiční fondy, zabývat se chce ale také fungováním dalších fondů, které o sobě nechtějí sdělovat mnoho informací.
"Myslím, že je zcela legitimní, aby země s vysokými přebytky usilovaly o vyšší zhodnocení ve fondech. Klíčové jsou ale otázky transparentnosti. Společnost má právo vědět, co se s takovými státními fondy děje, a stejné právo má i zbytek světa," dodal Rato.