Jelikož jde o původní dluh vůči Československu, který po rozpadu státu Slováci odmítli rozdělit v poměru dva ku jedné, při jednání s libyjskou stranou musí podle listu Praha postupovat v souladu s Bratislavou. Součástí jednání má být i dohoda o tom, jakou částkou oba státy přispějí, či nepřispějí do fondu pro odškodnění rodin dětí nakažených virem HIV.
Úředníci ministerstva financí si uvědomují, že získání celého dluhu vůči ČR, který podle informaci týdeníku Euro nyní představuje 260 milionu dolarů (pět miliard Kč) - nominální hodnota 180 milionů USD plus úroky do roku 2003 - je iluzorní. Libyjci totiž odmítají o úrocích jednat. Navíc polovinu dluhu tvoří pohledávka, kterou v roce 1988 od Československa převzala jihokorejská společnost Daewoo výměnou za dodávky automobilů, elektroniky a dalšího zboží.
ČR měla na konci loňského roku u ostatních zemí světa pohledávky 18,4 miliardy korun. Do celkové výše dluhu však nejsou zahrnuty speciální úvěry, které podléhají režimu utajení. Největším dlužníkem je Kuba se šesti miliardami korun a pět zemí Česku dluží více než miliardu. Téměř 11 miliard korun představují pohledávky s vysokým rizikem. Zahrnují dluhy Běloruska, Číny, Íránu, Kambodže, Kuby, Súdánu a Ruska. Do této kategorie pohledávek spadají i dluhy Kazachstánu, Libye a Ukrajiny, jejichž výše je tajná.