Jedna z nejdůležitějších směrnic EU začne platit, v ČR zatím ne

Směrnice má tři zásadní dopady, s nimiž se může v běžném životě setkat každý. První z nich počítá s tím, že kdokoliv bude prodávat či nakupovat akcie, je povinen nabídnout druhé straně nejvýhodnější cenu, která je v té době a za daných podmínek dosažitelná. Druhý zásadní požadavek, který unie na finanční sektor klade, je povinnost třídit své zákazníky na institucionální a drobnou klientelu. Třetím nejvýznamnějším dopadem je, že akcie bude možné v celé EU možné obchodovat mimo burzu, ale bude nutné případnou transakci trhu nahlásit.

Jen přípravy firem a institucí na příchod MiFIDu si v posledních letech vyžádaly miliardy eur investic, především do informačních technologií. Experti přitom objem investic přirovnávají k situaci před příchodem roku 2000, kdy firmy i jednotlivci museli své počítače připravit na příchod nového data, pro nějž nebyly některé počítače původně stavěny.

Přestože se slovo revoluce používá v souvislosti s nejrůznějšími evropskými směrnicemi, nyní se zdá být plně na místě. Podle neziskové organizace JWG-IT, která pomáhá finančním institucím s přechodem na novou evropskou legislativu, MiFID představuje masivní přesun "moci" z obchodníků na investory. Nová směrnice na obchodníky totiž klade řadu nároků, které budou znamenat významný nárůst administrativy, byť jenom proto, že jednotlivé transakce budou muset být přísněji dokumentovány. Řada z nich navíc v době, kdy byly již dávno dokončeny.

Podobných dopadů je ovšem celá řada, ale zatím nevymizely nejasnosti kolem samotné platnosti směrnice. Přestože o její existenci se ví řadu let, většina států EU přípravu zanedbala. Alespoň podle statistik Evropské komise. Původně státy EU měly směrnici do svého práva převést do 31. ledna letošního roku, ale podařilo se to jen třem z celkových 27 (Velká Británie, Rumunsko a Irsko). Od té doby sice členských států, které již směrnici do své legislativy převedly, přibylo, ale některé stále nepokročily.

Největšími "hříšníky" jsou podle Evropské komise spolu s Čechy ještě Španělé, Finové a Poláci. Tyto státy by si však měly s převodem MiFIDu do národní legislativy měly pospíšit. V opačném případě jim totiž hrozí, že s nimi Brusel zahájí proceduru pro porušení evropského práva, která může skončit až žalobou u Evropského soudního dvora a v krajním případě i citelnou finanční sankcí.

Podle Jakuba Haase z ministerstva financí České republiky příslušnou novelu zákona projednává v současnosti legislativní rada vlády, přičemž samotná vláda by jí měla schválit počátkem tohoto či začátkem příštího měsíce. "Další vývoj je obtížné odhadnout, bude závislý především na tom, zda poslanecká sněmovna vyhoví návrhu a schválí návrh zákona již v prvním čtení. V případě, že tomu tak nebude, lze očekávat, vzhledem k několikaměsíčnímu projednávání v Parlamentu ČR, její účinnost v průběhu druhého čtvrtletí 2008," sdělil Haas ČTK.