Na vysokou nezaměstnanost ani solidní hospodářský růst nestačí

Prakticky každý pátý Polák v produktivním věku je bez práce. Nezaměstnanost mnozí vnímají jako vůbec nejtíživější problém dnešního Polska. Po mírném zlepšení ve druhém čtvrtletí se nyní situace na pracovním trhu znovu zhoršuje a v srpnu bylo bez místa 13,8 procenta, to jest dva a půl miliónu práceschopných osob. Statistiky navíc plně nepostihují celý rozsah tohoto jevu vzhledem k tomu, že mnoho nezaměstnaných, zejména venkovanů, není nikde evidováno. Skutečnost je tedy ještě dramatičtější.

Analytici z Vládního centra pro strategická studia (CASE), ale také z jiných institucí přitom varují, že se růst nezaměstnanosti hned tak nezastaví a do konce roku může tento ukazatel stoupnout na 15 procent. Krzysztof Dzierżawski, analytik Centra Adama Smithe, se domnívá, že souvislost mezi tempem růstu hrubého domácího produktu - v Polsku stále kolem pěti procent ročně - a počtem nových pracovních příležitostí zde zatím nefunguje. To, že lidé na jednom místě o práci přišli kvůli modernizaci výroby, ale jinde ji nenašli, pramení podle něj z mimořádně vysokých pracovních nákladů, dnes jedněch z nejvyšších v Evropě. Vyplácí se lidi propouštět, nikoliv však zaměstnávat, což je sociální patologie.

V letech 1993-1998 vzrostl v Polsku HDP o více než 32 procent, avšak zaměstnanost pouze o 3,3 procenta. Hlavně proto, že pracovní trh stále "se zpožděním" vstřebával předchozí nadměrnou zaměstnanost. Mimo to zahraniční investoři stěhují do našeho regionu technologie ze zemí, kde kapitál je levný, ale práce drahá. Import kapitálu nevyhnutelně vede k zavádění technologií úsporných na práci.