Do USA plyne nejvíce investic

Stále větší podíl na světové ekonomice mají nadnárodní korporace, jichž je asi 63 tisíc a mají kolem 690 tisíc zahraničních poboček nebo dcer, uvádí nejnovější studie UNCTAD.

Odbyt zahraničních poboček a dceřiných společností nadnárodních korporací vzrostl loni takřka dvakrát rychleji než objem světového obchodu a jejich obrat činí skoro desetinu globálního hrubého domácího produktu. Uvádí to nejnovější zpráva UNCTAD, nazvaná Přeshraničí fúze a akvizice a rozvoj.

Své pozice na světových trzích si tyto korporace (transnational corporations, TNC) upevňují zejména přeshraničními fúzemi a akvizicemi, jimž často - zejména v zemích, kde probíhá privatizace - dávají přednost před investicemi do nových podniků. Neplatí to však podle UNCTAD u japonských TNC, které nejraději staví své závody v zahraničí na zelené louce.

Jaké většina TNC spatřuje výhody fúzí a akvizic před investicemi do zcela nových podniků? Zpráva cituje názor nejmenovaného vrcholového manažera, který řekl, že "v nové ekonomice, v níž žijeme, trvá rok už jen 50 dní". A další názor: "Rychlost je náš přítel, čas je náš nepřítel." Přeshraničí fúze a akvizice jsou často nejrychlejším prostředkem, jak si budovat silnou pozici na zahraničním trhu, nebo dokonce dominanci na něm. Navíc mohou TNC využívat synergie s podnikem, který koupí, nebo s nímž se spojí.

Přestože se mnohdy nedostaví očekávaný přínos fúze nebo akvizice, mají TNC k těmto operacím i další důvody a těmi jsou pokrok v rozvoji technologií a liberalizace kapitálových trhů. Prudký vývoj technických změn totiž zesiluje konkurenční tlaky na technologické jedničky, jimiž jsou často TNC. To je vede k fúzím s jinými TNC nebo k akvizicím i menších, ale technologicky pokročilejších firem.

Není jistě náhoda, že asi 90 procent přeshraničních fúzí a akvizicí včetně tzv. megafúzí v hodnotě přesahující miliardu dolarů se loni uskutečnilo mezi vyspělými zeměmi. Přitom celá čtvrtina těchto spojení ve Spojených státech připadá na zahraniční TNC s největším podílem britských korporací.

Nadnárodní korporace ze zemí Evropské unie se v letech 1998 až 1999 staly největšími investory do rozvojových zemí a překonaly tak konkurenty z USA. Tyto západoevropské korporace získaly loni také lví podíl při fúzích a akvizicích v zemích střední a východní Evropy, jejichž hodnota se loni zdvojnásobila na 10 miliard dolarů. Největší zájem TNC přilákaly Polsko, Česko a Maďarsko, a to zejména díky jejich rozsáhlým privatizačním programům, uvádí zpráva UNCTAD.

Přeshraniční fúze a akvizice však často vyvolávají obavy přijímajících zemí, a to nejen rozvojových, ale i vyspělých. Ukázal to například oficiální německý odpor proti akvizici společnosti Mannesmann britským podnikem Vodafone AirTouch.

Z čeho mají tyto země obavy? Studie UNCTAD uvádí tyto důvody: Pokud podnik ovládne globální oligopol, mohl by dominovat na domácím trhu a omezit nebo úplně vyšachovat tamní konkurenci. Nevybuduje-li TNC nový závod na zelené louce, nezvýší se vlastně výrobní potenciál země, změní se jen vlastnictví. Zájmy TNC a rozvojové cíle vlády přijímající země se ne vždy musejí krýt.

Jak zdůrazňuje zpráva UNCTAD, přeshraniční fúze a akvizice jsou nejviditelnějším rysem globalizace, a stejně jako ona mohou být dvousečným mečem, pokud nezaručují rovnováhu mezi přínosy a náklady podniku a státu.