Za standartních tržních podmínek by výše nájemného měla záviset pouze na dohodě smluvních stran a neměla by podléhat jakémukoliv omezení. U nás ovšem toto pravidlo neplatilo a stále neplatí pro byty obecní, kde je výše nájmu státem regulována. Tento fakt logicky vedl ke vzniku dvou úrovní nájemného, které zapříčinilo nerovnováhu a deformaci celého trhu s nájemním bydlením. Tuto situaci by měl vyřešit loni schválený zákon o jednostranném zvýšení nájemného. Nový zákon č.107/2006 Sb. umožňuje jednostranné zvýšení nájemného pronajímatelem kdykoli po dobu čtyř let a to od ledna 2007 do konce roku 2010. Po 31.12.2010 část zákona o jednostranném zvyšování nájmu pozbude platnosti, a nebude již tedy možné ze strany pronajímatelů nájmy jednostranně zvyšovat. Naopak předpokládá se, že pak se nájemné bude měnit vzájemnou dohodou mezi nájemcem a pronajímatelem.
Příští rok tak nastane už druhé kolo zvyšování regulovaného nájemného. Většina měst už loni využila nejvyššího možného zdražení, které jim dovoluje zákon. Letos tomu bude podobně a nájemníci bydlící v bytech s regulovaným nájemným od 1. ledna 2008 zaplatí v průměru o čtvrtinu více. Míra zdražení však bude záležet na jenotlivých lokalitách. V některých atraktivních částech Prahy porostou nájmy až o polovinu, jinde, například v Berouně se rozhodli nezvýšit nájemné vůbec.
Rozdíly mezi tržním a regulovaným nájemným jsou stále vysoké
Častým argumentem zastánců deregulace bylo tvrzení, že postupné čtyřleté zvyšování regulovaného nájemného povede k postupnému snižování nájemného tržního, čímž se výše zmíněná nerovnováha na trhu odstraní. Odpůrci naopak tvrdili, že by se mohl stát přesný opak a mohlo by dojít k nekontrolovatelnému růstu volného nájemného. Zkušenosti plynoucí z letošního zvýšení regulovaného nájemného dávají za pravdu oběma. Opět záleží především na lokalitě. Například v Liberci nebo Olomouci zaznamenaly realitní kanceláře pokles tržních nájmů. Více než deragulaci jej ovšem přisuzují faktu, že splátky úvěrů na pořízení bytu se dostaly na úroveň měsíčního nájmu a pro stále více lidí je tak mnohem výhodnější investovat do pořízení vlastního bydlení. Tržní nájemné šlo dolů i v Praze, a to zejména u luxusních bytů.
Velké rozdíly mezi oběma formami nájemného však přesto stále zůstávají. V extrémních případech je tento rozdíl až šestinásobný a ve většině velkých měst ČR (více než padesáti) bude od ledna rozdíl mezi regulovaným a tržním nájmem trojnásobný a vyšší. Pozitivním dopadem deregulace je tak především to, že byl zastaven další růst tržního nájemného. V lokalitách, kde v předchozích letech docházelo k neustálým výrazným nárůstům tržního nájemného, letos sice tržní nájmené neklesalo, ale ani nerostlo. Podobný trend, tedy stagnace či dokonce mírný pokles by měl v oblasti tržního nájemného pokračovat i v roce 2008. Proti růstu tržního nájemného hovoří i výše zmíněná rostoucí obliba vlastnického bydlení.