S poklesem úrokových sazeb většina lidí chápe svůj účet v bance jen jako prostředek k distribuci příjmů a výdajů. Neočekává se, že by běžný účet mohl nějak zhodnocovat peníze, protože jsou na něm tradičně velmi nízké úroky. Ani bankovní termínované vklady k výhodným investičním příležitostem nepatří a většina jejich majitelů to už pochopila. Čisté výnosy i při těch nejvýhodnějších sazbách se pohybují velmi blízko úrovni inflace. A tak peněz z termíňáků ubývá. Pokles popularity termínovaných vkladů se bankám samozřejmě moc nelíbí. Mají z nich totiž nemalé zisky. Jestliže klientům vyplatí za jejich úspory 4 % a půjčí jiným klientům stejné peníze za 13 %, je to docela slušný zisk. Proto se snaží ulovit a udržet si co nejvíce spořivých i utrácivých.
Jedním z prostředků mají být inteligentní konta. Jsou prezentována jako nabídka komplexních služeb na jednu smlouvu. Kromě služeb běžného účtu, platební nebo kreditní karty a kontokorentu může údajně takové konto klientovi automaticky řídit toky peněz. To znamená, že volné prostředky se převádějí na jiný - spořivý účet, který je úročen vyšší sazbou. V podstatě je to totéž, jako bychom si peníze převedli na termínovaný vklad, jenže je to pohodlnější.
Další vymoženost některých inteligentních účtů spočívá v tom, že prostředky se mohou přesouvat v případě potřeby i opačným směrem. Znamená to, že ze spořicího účtu se dá doplňovat do určeného limitu běžný účet. Přesun prostředků je automatický, klient se o něj nemusí starat, a je bezplatný. Navíc banky při svém soupeření o klienty poskytují k těmto účtům řadu služeb zdarma.