Do roku 2030 očekávají experti IEA zvýšení poptávky po elektřině v Indii na 2100 terawatthodin, v Číně dokonce na 7100 terawatthodin. Předpokládaný růst o více než pět procent ročně tak bude dvojnásobný v porovnání s nejvyspělejšími zeměmi světa sdruženými v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Podíl elektřiny na celkové spotřebě energií stoupne ve všech regionech planety a z předloňských 17 procent se během pětadvaceti let zvýší na 22 procent. Uspokojení rostoucí poptávky po elektřině si vyžádá investovat každý rok v průměru téměř 500 miliard dolarů, tedy sumu blížící se deseti tuzemským státním rozpočtům.
Výroba elektřiny v evropské sedmadvacítce poroste podle IEA tempem 1,2 procenta ročně a dosáhne v cílovém roce 4400 terawatthodin. Rozhodujícím palivem bude v té době zemní plyn s 31procentním podílem na celkové produkci. Předhoní tradiční uhlí, z něhož bude pocházet čtvrtina proudu. Vodní zdroje vyprodukují 460, biomasové 220 a větrné 552 terawatthodin elektřiny. Současný zhruba 16procentní podíl jaderných elektráren na celkové výrobě se nezmění.
Sdružení evropských elektrárenských společností Eurelectric v právě zveřejněné analýze dochází pro 25 členských zemí Evropské unie (bez Bulharska a Rumunska) k obdobným číslům ohledně tempa růstu, předpokládá však vyšší podíl pevných paliv (1800 TWh) a nižší plynu (800 TWh). Celkový objem emisí oxidu uhličitého na Zemi klesne podle IEA do roku 2030 na 23 miliard tun, z toho na Evropu připadne 4,2 miliardy tun.