Bydlíme v ČR jak bychom chtěli?

Drtivá většina dospělých Čechů dříve či později natrvalo opouští společné bydlení s rodiči. V jedné domácnosti s nimi zůstává dlouhodobě pouze každý pátý dospělý Čech. Nejvíce „maminčiných mazánků“ lze nalézt v Rusku, kde společné dvougenerační bydlení praktikuje kolem 27 % obyvatelstva. Oproti tomu Maďaři žijí ve společných domácnostech s rodiči pouze v 18 % případů. Data vyplývají z průzkumu, který iniciovala na podzim GE Money Bank na populaci ČR, Maďarska, Polska, Rumunska a Ruska.

„Zatímco dnešní padesátníci a šedesátníci začali žít nezávisle v 25 letech, dnešní třicátníci odcházeli z domu ve 23 letech. Mladí, kterým je dnes 18-29 let a bydlí bez rodičů, opustili rodinné hnízdo v průměru dokonce již v 21 letech,“ uvedl Michal Tuček, produktový manažer hypoték GE Money Bank. Je zajímavé porovnat dlouhodobý trend dřívější samostatnosti s trendem uzavírání sňatků, který je opačný – ženíme nebo vdáváme se později než naši rodiče. Jedním ze závěrů, které vyplývají z výše uvedených faktů je i skutečnost, že žijeme mnohem delší období bez rodičů a zároveň i bez manželství.

Češi žijí často v podnájmu

Vlastní bydlení zaujímá v Evropě dominantní postavení. Nicméně jeho rozšířenost se v jednotlivých zemích liší. Ze států, ve kterých byl průzkum prováděn, je vlastní bydlení nejrozšířenější v Maďarsku (76 %) a v Rumunsku (75 %). Naopak podíl nájemního bydlení je nejvyšší v České republice, kde takto žije každý čtvrtý dospělý. V Rusku pak jen jeden z pěti, v Maďarsku pouze každý desátý a v Polsku dokonce jen 7 % dospělé populace. „Na vysoký podíl podnájemníků má vliv nefungující trh neboli regulace nájemného. Z čísel každopádně vyplývá, že největší potenciál pro výstavbu nových bytů a domů je tak v České republice,“ řekl Michal Tuček. Na druhou stranu, v družstevním bytě (což je specifická forma nájemního bydlení) bydlí nejvíce „nenájemní“ Poláci a „ nájemní“ Češi, ale například v Maďarsku se jedná o docela bezvýznamný podíl. A ještě - s rostoucím věkem klesá podíl lidí, kteří žijí v nájmu. Ten je typičtější pro mladé, vlastní bydlení pro starší.

Češi touží po změně

Touhu po zlepšení standardu bydlení, ať už koupí nového nebo rekonstrukcí stávajícího, je v rámci sledovaných zemí nejvyšší v ČR – změnu v následujících 3 letech plánují dvě třetiny dospělých lidí. V Maďarsku nebo Rumunsku je to pouze 40 % lidí ve věku 18 až 65 let. Ve všech sledovaných zemích každopádně platí, že touha po zlepšení výrazně klesá s pokročilým věkem. Hlavními motivy pro změnu jsou zlepšení současného bydlení a potřeba bydlet ve vlastním. U Rusů je také velkým motivem potřeba bydlet ve větším a Poláci berou peníze vložené do bydlení jako dobrou investici. Pro zajímavost zmiňme, že Poláci uzavírají hypotéky zhruba v 50 % na fixovanou úrokovou sazbu po celou dobu splácení a mají v oblibě úvěry zřizované v jiné měně (CHF, USD).

Jaké jsou parametry vysněného bydlení?

Jaká je představa o novém bydlení? Pokud jde o výběr místa pro nové bydlení, preference se v jednotlivých zemích liší. Zatímco polovina Čechů by chtěla bydlet nejčastěji na okraji města, Rumuni preferují bydlení na venkově a Poláci v centru města. U Rusů je jasně viditelná touha stěhovat se na okraj nebo do centra města. „V ČR a Rumunsku je mezi těmi, kteří zamýšlejí zlepšit své bydlení, zřetelná touha po větším obytném prostoru. Tři čtvrtiny Čechů a dvě třetiny Rumunů by chtěli mít byt větší než 75 m², více než třetina respondentů v obou zemích deklaruje dokonce zájem o obytnou plochu nad 100 m²,“ komentoval situaci Michal Tuček.

Češi věří v ekonomický růst

Až 2/3 Čechů by chtělo investovat do svého bydlení. Zamýšlená investice by se v průměru pohybovala kolem 780 tis. Kč. Stejnou částku mají v plánu vynaložit také Poláci a Rusové. Výrazně méně je to v případě Rumunů (620 tisíc Kč) a zejména Maďarů, kteří chtějí do zlepšení svého bydlení investovat v přepočtu 500 tisíc Kč. Ve všech sledovaných zemích je patrný velký zájem o financování bydlení (alespoň částečně) z vlastních zdrojů – z úspor. Nicméně více než polovina lidí, kteří o novém bydlení uvažují, neodmítá půjčku od finanční instituce (průměrná výše hypotéky činila v roce 2007 1,7 mil. Kč). Překvapivě minimální počet lidí uvádí možnost, půjčit si od rodiny nebo přátel (v ČR pouze 9 %). „O možnosti půjčit si od finanční instituce uvažuje 80 % dospělých Čechů, kteří do bydlení chtějí investovat. Češi jsou tak úvěrovým produktům otevřeni nejvíce ze všech sledovaných zemí. Například v Rumunsku by si od finanční instituce půjčilo jen 50 % zájemců o investici do bydlení,“ dodal na závěr Michal Tuček. Češi tedy věří naší ekonomice a mají pozitivní očekávání o svých příjmech…