"Srovnání času nutného na splnění všech daňových povinností podniků působících v ČR s ostatními státy ukazuje na to, že právě administrativní náročnost daňového systému je jednou z největších slabin podnikatelského prostředí ČR," uvedl manažer PwC ČR Petr Hájek. Daňová reforma, která začne platit na začátku příštího roku, podle něj tuto administrativní náročnost nesníží.
Prvních deset míst v pořadí nejvýhodnějších daňových systémů obsadily Maledivy, Singapur, Hongkong (Čína), Spojené arabské emiráty, Omán, Irsko, Saudská Arábie, Kuvajt, Nový Zéland a Kiribati. Naopak v desítce zemí, kde je placení daní nejnáročnější, skončily Panama, Jamajka, Mauritánie, Bolívie, Gambie, Venezuela, Středoafrická republika, Kongo, Ukrajina a Bělorusko.
Slovensko bylo celkově až na 122. místě, v hodnocení administrativní náročnosti bylo 129. V kategorii počtu plateb se umístili východní sousedé ČR na 83. příčce, zatímco Česko bylo v tomto ohledu 27. Celkové daňové zatížení bylo v Česku 115. nejvyšší, na Slovensku pak 121. Celkové daňové zatížení, které studie vyjadřuje jako podíl všech povinných daní a odvodů na zisku společnosti, je v ČR téměř 50 procent. Nejvíce, skoro 80 procent, tvoří odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
Administrativní náročnost placení daní je podle studie pro podniky stále velkou zátěží. V celosvětovém průměru potřebuje jedna společnost každý rok téměř dva měsíce na splnění svých daňových povinností. Mezi zeměmi jsou však velké rozdíly. Například v Ázerbájdžánu trvá zaplacení spotřební daně 105 dní, zatímco ve Švýcarsku to společnosti zvládnou za den. Švédským společnostem stačí vyplnit jeden elektronický formulář, zatímco v Bělorusku čeká podniky 124 daňových plateb ročně.
"Daňové reformy vedoucí ke zjednodušení daňového systému mohou zvýšit výnosy státu, neboť rozšíří daňovou základnu," tvrdí zpráva Světové banky, IFC a PwC Jak se platí daně 2008. Zjednodušení daňových systémů, snížení administrativní zátěže pro podniky a daňových sazeb je podle ní přínosné jak pro firmy, tak pro vlády.
V letošním roce zlepšilo svůj daňový systém ve vztahu k právnickým osobám 31 zemí, a 65 států tak učinilo během posledních tří let. Nejvíce reforem uskutečnilo Bulharsko, následované Tureckem. Nejčastější reformou bylo snížení daní z příjmů právnických osob (27 zemí), ale v řadě států se snížila administrativní zátěž zjednodušením nebo úplným zrušením dalších daní, týkajících se podniků.
"Snižování administrativní náročnosti placení daní bylo letos druhou nejčastější daňovou reformou ve vztahu k podnikům. Dříve vlády s tímto krokem váhaly, neboť se obávaly snížení svých příjmů, ale pro některé státy znamenalo zjednodušení daňového systému růst investic a zrychlení hospodářského růstu," uvedla spoluautorka zprávy Rita Ramalhová. Do zemí, kde placení daní není tak administrativně náročné, investuje podle ní více nových společností.
V ČR podle studie narostly po snížení sazby daně z příjmů právnických osob mezi roky 2004 a 2005 daňové příjmy o dvě procenta. "Tento výsledek potvrzuje i zkušenost z jiných zemí, že snížení daňové zátěže nepřináší nutně výpadek příjmů státního rozpočtu," dodal Hájek.
Evropská unie je příkladem rozdílnosti daňových systémů. Tři země EU se umístily na předních místech žebříčku (Irsko na šestém místě, Velká Británie na 12. místě a Dánsko na 13. Ale jiné tři jsou na úplném konci, Polsko bylo 125, Maďarsko 127. a Rumunsko 134.