APOGEO: Nabízíme komplexní řešení pro klienta

APOGEO je poradenská společnost zabývající se poskytováním komplexních služeb v oblasti auditu, daní včetně mezinárodního daňového plánování, transakčního poradenství a trustových služeb, oceňování, zpracování účetnictví a mezd. Společnost vznikla v lednu 2007 sloučením značek APOGEO a ASSET TAX. Na českou i mezinárodní obchodní scénu tak přišla ambiciózní poradenská společnost se širokým polem působnosti.

Začátkem roku došlo ke sloučení značek Apogeo a Asset tax. Co vás vedlo k tomuto kroku?
Sjednocení pod jednu značku APOGEO je dalším logickým krokem k ještě širší a ucelenější nabídce našich služeb. Kromě dvou zmíněných společností jsme začlenili do naší skupiny také brněnskou firmu ABC Finance, dnešní APOGEO Accounting&Payroll.  V lednu 2007 vznikla poradenská společnost se silným personálním a znalostním zázemím a samozřejmě schopností komplexně obsloužit klienty.

Přináší vaše nová strategie ovoce, tj. daří se naplňovat stanovené cíle?
Ano, daří se nám naplňovat naše ambiciózní cíle. Zaznamenali jsme silný příliv klientů, a to nejen z našich jich tradičních odvětví, jako je stavebnictví a development, finance nebo IT sektor. Nově obsluhujeme významné společnosti z výrobního sektoru nebo z oblasti energetiky.

V nabídce společnosti najdeme široké portfolio služeb z oblasti daní, mezd a účetnictví. Která z nich je pro vás klíčová?
Od roku 2001 bylo těžištěm činnosti skupiny především poradenství v oblasti daní s důrazem na mezinárodní daňové poradenství. I nadále jádrem naší specializace zůstává transakční poradenství a v této souvislosti účetní, právní a daňové služby. Nemohu ale říct, která skupina služeb je pro nás do budoucna klíčová. Od začátku roku jsme rozšířili všechny týmy o zkušené odborníky a tím jsme nastavili jejich růst a rozšíření klientské základny. Klíčový je pro nás fakt, že u nás klient nalezne komplexní oporu při řešení svých strategických potřeb.

Váš předmět podnikání bezesporu vyžaduje precizní znalost problematiky a tedy i vysoké nároky na zaměstnance. Máte nějaká speciální kritéria, podle kterých je vybíráte?
Služby APOGEO jsou založeny na lidech a jejich schopnostech. Tým stále rozšiřujeme o odborníky z různých profesí – o auditory, znalce, daňové poradce, účetní atd. Kromě vysokých profesních kvalit dbáme také na to, aby naši konzultanti byli schopni proaktivního, individuálního přístupu ke klientům. Je důležité, aby dokázali vybočit z „rutinních“ kolejí přemýšlení. To, co náš tým odlišuje je entusiasmus, přemýšlení v souvislostech a nacházení neotřelých, funkčních řešení.

Sázíte při výběru na zkušenosti nebo volíte i z řad absolventů? Spolupracujete např. v tomto ohledu s některou z vysokých škol?
Talentovaní studenti a absolventi jsou u nás vítáni. Od nového roku pro ně připravujeme speciální program. Půjde především o formu odborné spolupráce během studia. Tento měsíc jsme zahájili partnerství s Vysokou školou ekonomickou v Praze. S jejími studenty jsme se setkali během dne pracovních příležitostí Šance. Zájem o naši prezentaci byl nad očekávání vysoký. Věřím, že s vybranými adepty zahájíme spolupráci co nejdříve.

Patříte k významným hráčům na poli mezinárodního daňového plánování. Co všechno se pod tímto pojmem skrývá?
Cílem daňového plánování je efektivně nastavit obchodní struktury společností, tak abychom pomohli optimalizovat daňové dopady na podnikání klienta. Za tímto účelem pak často klienti přesouvají sídla svých holdingů do zemí s preferenčním daňovým systémem. V dnešní době jde o naprosto běžnou a samozřejmě plně legální záležitost.

Daňový ráj je poměrně často používaný pojem. Ne každý ovšem ví, co si pod tím má představit. Zkuste nám ho ve stručnosti vysvětlit. A které daňové ráje jsou nejvíce známé, nejvýhodnější a nejvyužívanější?
Všeobecně řečeno pojem „daňový ráj“ představuje zemi, která má absolutně odlišný daňový systém, než který je znám v celé Evropě. Daňový ráj je a to zejména u nás zprofanovaným výrazem díky jménům podnikatelů obemílaných v médiích. Odlišný režim zdanění v těchto zemích vznikl na základě anglosaského práva, který ve své podstatě uplatňuje strategii lépe něco než nic. (Málokdo ví, že první zemí, která přišla s tzv. offshore systémem je Velká Británie.) Tj. země, které nemají možnost čerpat své zdroje např. z nerostných bohatství a nastavily svou strategii právě na této filosofii. To jim zaručuje příliv prostředků z registrovaných společností v jejich zemi, které jsou zdaněny roční paušální daní pohybující se řádově +/- kolem 100 USD ročně. A co se týče nejvyhledávanějších daňových rájů, tak stále platí to, že je rozhodující poměr „cena-poskytované smlouvy, možnosti příslušné lokality“. Na druhou stranu nejčastěji využívanými lokalitami jsou v poslední době především země Evropské unie, jako Nizozemí, Kypr, Lucembursko, Irsko, z nečlenských zemí je vyhledávanou lokalitou Švýcarsko, ale určité výhody pro podnikatele nabízejí i další země, jako např. Dánsko nebo Španělsko.

Jaké jsou nejčastější motivy pro přesun resp. umístění sídla společnosti do zahraničí? A existují i nějaké skryté hrozby?
Jde nejen o motivy daňové optimalizace. Mezi další důvody přesunu sídla patří zejména nepřehlednost daňové legislativy a špatná vymahatelnost právního systému země nebo snaha o vyšší ochranu investic, ale i potřeba či snad cíl expanze na zahraniční trhy. Zmíněné regiony kromě příznivého daňového režimu většinou disponují rovněž efektivněji fungujícím právním systémem, kvalitními smlouvami o právní pomoci, případně smlouvami o ochraně investic, nebo jednodušší regulace finančního trhu. Každopádně daňový aspekt rozhodně není jediným.
Samozřejmě, že existují skryté hrozby, kterým je možné se při správném postoji vyhnout a dokonce je i eliminovat. Vždy záleží na klientovi, jak se k dané situaci staví. Při zpracování projektu přesunu sídla pro naše klienty, klade tým našich odborníku důraz nejen na očividná pozitiva, ale hlavně je nutné stanovit možná negativa související s přesunem, připravit se na možné hrozby a tím zajistit plynulý průběh přesunu bez jakýchkoliv komplikací. Mezi hrozby zahrňme např. legislativní a politické změny v zemi, kam je plánován přesun, podstata businessu klienta a možnost úpravy firemních procesů, které změna sídla do jiného státu přináší.

Poptávka českých podnikatelů po přesunu sídla jejich společnosti do zahraničí v posledních letech roste. Co je příčinou? Může za to netransparentnost daňového systému?
Naše společnost zaznamenala u žádostí o přesun sídla meziroční růst o více než 50 %. Nejedná se ovšem o trend pouze v České republice, obdobná situace je i v jiných zemích. Hlavními důvody, jak jsem již zmínil, je nepřehlednost daňové legislativy a slabší ochrana investic, resp. pomalá vymahatelnost práva.

Jak jej zjednodušit a zvýšit jeho průhlednost, aby se Česká republika stala pro tuzemské i zahraniční firmy atraktivnější?
Jak je již patrné z vaší předchozí otázky, jednou z příčin je netransparentnost daňového systému, dále rovněž uvedeno výše špatná vymahatelnost právního sytému. Určitým krokem k zatraktivnění ČR pro tuzemské, ale i zahraniční investory jsou připravované změny v reformě veřejných financí (jako jsou postupné snižování sazby DPPO, osvobození výplaty dividend mezi PO,…).

Sníží tedy reforma odliv českých firem do daňově výhodnějších zemí nebo bude trend pokračovat?
Daňová reforma by mohla odliv firem do zahraničí přibrzdit. Mimo jiné totiž nově zavádí institut osvobození zisků z prodeje majetkových účastí pro české společnosti. Česká republika tak získává velmi zajímavou možnost zařadit se mezi ty země Evropské unie, kde institut osvobození kapitálových zisků napomáhá přílivu investic. Každopádně reforma nemá zdaleka jen pozitiva, neboť obsahuje v řadě případů poměrně zásadní „ale“. V dlouhodobém horizontu je ale pro podnikatele rozhodující nejen daňový aspekt, ale i další faktory, jako je již zmiňovaná vyšší vymahatelnost práva apod., a proto nelze v trendu odlivu firem z České republiky očekávat nijak zásadní změnu.

Je jasné, že vyšší sazba daně nemusí ještě znamenat vyšší příjem do státního rozpočtu. Dá se odhadnout, kdy se daňové zatížení stává pro firmy nepřijatelné?
Skutečná výše daňových příjmů státního rozpočtu závisí na mnoha okolnostech. Z hlediska daňových zákonů např. na stanovení daňového základu, na různých odčitatelných položkách, na tzv. daňových prázdninách apod. Rozhodující vliv má však samotný rozvoj ekonomiky, výše zisků podniků, počet pozitivně se rozvíjejících ekonomických subjektů. Je jasné, že vysoká daňová zátěž bude poplatníky jednak více tlačit k hledání únikových cest od placení daní, jednak může i negativně ovlivňovat ekonomický růst. 
Vysoká daňová zátěž totiž může podvazovat další ekonomický rozvoj firem, znemožňovat investice do jejich dalšího rozvoje a oslabovat tak jejich konkurenceschopnost nejen na domácím, ale i na světovém trhu. Nelze ovšem jednoznačně říci, kde je ten bod, kdy vysoké daně se stávají brzdou. To je zřejmě různé u jednotlivých oborů a i u jednotlivých firem. Obecně ovšem platí, že čím vyšší daně, tím méně prostředků pro firmy, přičemž je na firmách aby svoje prostředky využily co nejefektivněji a obstály v konkurenci.

Dejme tomu, že se česká firma rozhodne snížit své daňové zatížení využitím některého ze známých daňových rájů. Co vše pro to musí udělat a jak dlouho celý proces trvá?
Plně bych se zde neopíral o daňový ráj. To je první věc, kterou je třeba objasnit hned na začátek. Jestliže se klient rozhodne, naplánovat své zdanění, musíme začít v České republice, podívat se na jeho business, zákazníky, firemní strukturu, dodavatele, vize a strategie do budoucna. Následně může dojít k identifikaci možností a potenciálnímu využití zahraničních společností pro přesun určitých aktivit do lokality, která bude z určitých důvodů výhodnější. Nabízíme klientovi transakční poradenství v rámci mezinárodního daňového plánování se zázemím plné realizace navrženého řešení. Tomu předchází důkladná analýza, na jejímž základě je „ušito“ řešení na míru klienta. Každý klient je jedinečný a má své potřeby a představy. Samotná doba realizace návrhu závisí na předloženém řešení. Může to být např. 1-2 měsíce anebo také rok.

Nemohou se nezeptat na cenu - na kolik přijde založení zahraniční společnosti v daňovém ráji nebo obecně v jiné daňově výhodnější zemi?
Cena zahraniční společnosti se liší od země registrace. Nejlevnější jsou společnosti z daňových rájů a nejdražší v perspektivních zemích evropské unie, jako např. Nizozemí a Lucembursko.

Jak si vůbec stojíme v porovnání s ostatními zeměmi? Využívají firmy v zahraničí možnosti přesunu sídla do jiných zemí více než u nás?
Využití přesunu sídla v zahraničních zemích je vyhledávané obdobně jako v České republice, ale spíše se zde dá mluvit o expanzi na zahraniční trhy. Na druhou stranu, pokud cituji našeho holandského partnera, kterému byla před nedávnem položena obdobná otázka, tak odpověděl: „Proč bychom měli přesunovat sídlo našich společností někam jinam? Ukažte mi výhodnější zemi na holdingové společnosti.“

Proč by se společnost měla rozhodnout pro využití poradenské firmy a nespoléhat na vlastní síly?
Pro úspěch společnosti v dnešním turbulentním prostředí je důležité, aby se soustředila na klíčové aktivity svého podnikání. Poradenské služby jsou vysoce specializovaná disciplína. Ve většině případů se jedná o strategické projekty se zásadním dopadem na klientovo podnikání. I z toho důvodu doporučujeme obrátit se v tomto ohledu na profesionálního dodavatele, který může stavět na svojí zkušenosti s podobnými projekty.

Poslední otázka, když už zvolím poradenskou firmu, proč bych měl využít služeb právě Apogea?
Naše odlišnost je především v přístupu, propojování znalostí a expertních zkušenostech. Každý požadavek řešíme s maximálním úsilím. Vždy poskytujeme služby na vysoké profesionální úrovni s velkým důrazem na individuální přístup ke klientovi a hlavně, dovedeme pro klienta realizovat veškerý potřebný servis a za náš návrh nést odpovědnost.

Děkuji za rozhovor.
Lukáš Buřík, Finance.cz

Tomáš Raška absolvoval Business School Netherlands, titul MBA obdržel na EGSM University. V oblasti consultingu se pohybuje od roku 2001, kdy začínal ve společnosti GFA Czech, která se později stala součástí skupiny APOGEO. Raška byl na počátku roku 2007 odpovědný za projekt spojení značek ASSET TAX a APOGEO a akvizici společnosti ABC Finance – specialisty na outsourcing účetních a mzdových služeb. Od roku 2006 zároveň zastává pozici partnera v investiční skupině NATLAND Group, která skupinu APOGEO vlastní.