MŽP: Novela zavádějící zálohy na PET lahve bude až příští rok

"MŽP požádalo o změnu termínu předložení (novely zákona o obalech) vládě. Jednak budeme do měsíce předkládat k veřejné debatě a do konce ledna vládě zákon o odpadech, a jednak je třeba ještě doplnit řadu studí k novele obalového zákona," řekl mluvčí MŽP Jakub Kašpar.

Úřad by tak podle Kašpara mohl novelu obalového zákona dát k veřejné diskusi příští rok v létě, a v září ji pak pošle vládě. "Záměr zavést zálohový systém pro plastové nápojové lahve a plechovky nadále trvá," podotkl. MŽP chce pomocí záloh zvýšit recyklaci těchto nápojových obalů.

Podle studie společnosti IREAS, kterou si loni MŽP objednalo, by se náklady na zavedení zálohové povinnosti na jednorázové nápojové obaly pohybovaly od 2,3 do 5,1 miliardy korun. Studie upozornila také na to, že by kvůli zavedení záloh na PET lahve vzrostly ceny například balených vod o 3,7 procenta, piva o 1,7 procenta a ovocných šťáv či dětských nápojů o 6,8 procenta.

MŽP ale výsledky studie zpochybnilo, protože podle Kašpara vycházela z neúplných či chybných předpokladů, které se týkají například počtu tuzemských obchodů. Ministerstvo proto nechá vypracovat novou studii.

Ředitel obalového institutu SYBA Vlado Volek upozornil, že zavedení záloh na jednorázové umělohmotné lahve by pro výrobce a obchodníky znamenalo investice několika miliard korun, protože by museli nakoupit nové technologie, například automaty na sběr PET lahví. Vysoké náklady by prý výrobcům a obchodníkům přineslo také vybírání, skladování a přeprava prázdných umělohmotných obalů a plechovek.

Se zavedením záloh na PET lahve a plechovky nesouhlasí ani Svaz obchodu a cestovního ruchu, podle kterého by tato povinnost výrazně zkomplikovala život zejména malým obchodníkům. "Byli by nuceni vynakládat finanční prostředky na sběr prázdných nápojových obalů, a to buď zakoupením automatu či najmutím další pracovní síly," řekl ČTK viceprezident svazu Zdeněk Juračka.

Podle Juračky by se malé obchody s touto novou povinností vyrovnávaly podstatně obtížněji než obchodní řetězce. Kromě nápojů by prý obchodníci museli zvýšit i cenu ostatních potravin. "Velkým obchodním řetězcům by k pokrytí ročních nákladů spojených s novou povinností odebírat od zákazníků prázdné použité nápojové obaly postačilo nižší navýšení cen potravin než menším podnikatelům, a to až o několik procent," upozornil.

Nynější systém třídění a recyklace odpadů se podle potravinářů i obchodníků osvědčil. Česká republika je podle Potravinářské komory hodnocena ve sběru tříděného odpadu jako jedna z nejúspěšnějších zemí EU a jako druhá nejlepší v recyklaci plastů. Ke stejnému efektu, jaký mohou přinést zálohy na PET lahve, by prý stačil zlomek investic, pokud by se věnoval na další osvětu.

Podle dřívějšího vyjádření poradce MŽP Daniela Vondrouše však lze systémem záloh zvýšit recyklaci jednorázových plastových lahví až na 96 procent, zatímco ČR loni dosáhla 48 procent. Náklady na zavedení záloh nejsou pro Česko spočteny, protože nebyl představen konkrétní systém, podotkl s tím, že ve světě se pohybují mezi 0,1 až dvěma procenty z ceny nápojů. Jelikož se vrácené lahve z obchodů odvezou k recyklaci, výrobcům to podle Vondrouše investiční náklady nezpůsobí. Ty mohou přijít až s tím, že nápojáři začnou postupem času částečně nahrazovat jednorázové obaly opakovaně použitelnými, v což MŽP doufá.

Zálohy za PET lahve platí lidé například ve Skandinávii či v Německu. Záloha v těchto zemích se pohybuje mezi 15 až 25 eurocenty (až sedm korun). "Z prezentací zahraničních odborníků jednoznačně vyplynulo, že zálohy na jednocestné nápojové obaly jsou nevhodným, složitým a drahým nástrojem pro dosažení zvýšení recyklace odpadu," podotkl Volek.