Například Zemědělský svaz v říjnu předpokládal letošní zisk zemědělství zhruba 9,5 miliardy korun. Příznivě se projeví růst cen obilí a řepky a vyšší dotace, negativně naopak zlevnění prasat a jatečného skotu, uvedl tehdy předseda svazu Miroslav Jirovský. Optimističtější byl odhad Svazu marginálních oblastí, podle nějž by letos zemědělství mohlo vydělat 13 až 15 miliard korun.
Odvětví vykazuje každoročně zisk od vstupu do EU, zatímco v předchozím období bylo převážně ztrátové. "Zemědělce ovlivnilo členství v EU možná nejvíc ze všech sektorů," uvedl dnes Gandalovič. Klady vstupu podle něj převažují nad zápory. Farmáři sice přišli o některé národní dotace, celkově se ale těší vyšší a stále rostoucí podpoře, zejména díky přímým platbám i novému programu rozvoje venkova.
Zásadní změnou bylo i odbourání obchodních bariér. Na jedné straně se domácí agrární trh otevřel konkurenci z EU, na druhé straně ale farmáři mohou některé výrobky prodávat do zahraničí za lepší ceny. Vyvážejí se tak ale i suroviny místo zboží s přidanou hodnotou, podotkl ministr.
Agrární komora ale přes odhadovaný růst zisku situaci zemědělství zvlášť růžově nevidí. Podle tajemníka AK Jana Záhorky letos nastala nová situace s výrazným růstem cen obilí i řepky. "Dojde zřejmě k renesanci rostlinné produkce," uvedl s tím, že na druhé straně ale živočišná výroba nestačí vstřebávat zdražování krmiv. Celkově se podle něj tržby zemědělství pouze vrátí na úroveň z roku 2001.
Dlouhodobě podíl zemědělství na hrubém domácím produktu klesá, snižuje se jeho výroba i počet zaměstnanců. V agrárním obchodě Česko vykazuje výrazný schodek, podotkl Záhorka.