EU řeší, kde vzít peníze na Galileo

Problémy s financováním začaly počátkem letošního roku, kdy z projektu odstoupilo z obav o návratnost investic konsorcium soukromých firem, které se na něm mělo z velké části podílet. Plánované výdaje na výrobu a rozmístění 30 satelitů činí 3,4 miliardy eur (91 miliard korun). Kvůli odchodu firem ale EU musí najít způsob, jak nahradit 2,4 miliardy eur (64,2 miliardy korun), které měly zajistit právě ony.

V červnu se členské země dohodly, že finance půjdou z veřejných rozpočtů, avšak nespecifikovaly odkud přesně. Evropská komise následně navrhla, aby to bylo z rozpočtu EU na roky 2007 až 2013 a konkrétně z balíku nevyužitých peněz určených pro zemědělství a administrativu.

Některé státy s tím však měly problém. Chtěly, aby peníze šly z kapitoly, z níž je Galileo placen již nyní. Německo zase prosazovalo, aby byl projekt financován alespoň z části skrze Evropskou vesmírnou agenturu (ESA), tedy mimo unijní rozpočet.

Rozpočet EU je vždy výsledkem zdlouhavých debat a pokud by se pro financování Galilea zvolila jiná kapitola než ta stávající, musí se znovu otevřít celý rozpočet, což nemusí být jen technický problém, nýbrž hlavně ožehavou politickou otázkou. Část států se obává, aby nevznikl precedens do budoucna, že vždy při vzniku nějakých problémů se rozpočet otevře a peníze nějak dohledají. Nevýhody ale má i možnost financovat projekt ze stávající kapitoly; to by totiž mohlo vést ke snížení prostředků pro některé další projekty.

Celou debatu navíc provázely otázky spojené s tím, jaké firmy a do jaké míry budou pro unii projekt realizovat. EK slíbila, že projektu nebude dominovat jen jedna firma, což by mohlo otevřít cestu ke kompromisní dohodě. EK to chce zajistit tím, že rozdělí systém do šesti různých částí a konkrétní firma bude moci být hlavním dodavatelem maximálně pro dvě z nich.