"Považuji však situaci za velmi vážnou," uvedl Hildebrand. Podle něj nyní finanční trhy procházejí druhou vlnou příznaků krize, která je v mnoha ohledech zřetelnější než první vlna po 9. srpnu. Tehdy centrální banky nalily do bankovních systémů desítky miliard dolarů či eur, aby byl dostatek peněz na úvěry.
Podle Hildebranda se ve Švýcarsku situace projeví jen ve velkých finančních institucích, ale dál do ekonomiky se nedostane. Z pohledu měnové politiky ale situaci ztěžuje riziko inflace kvůli vysokým cenám ropy, energií a potravin za značného využití výrobních kapacit.
"Měnová politika proto nemůže na tuto krizi reagovat jednoduchým snížením úrokových sazeb. Náš prostor pro manévry je velmi omezený," uvedl Hildebrand. "Inflaci musíme neustále sledovat," citovala ho agentura Reuters.
Finanční trhy jsou od jara pod tlakem prohlubující se krize v segmentu amerických rizikových hypoték. Kvůli propadu na trhu bydlení v USA stoupl počet nesolventních dlužníků, což způsobilo krach několika amerických hypotečních institucí a velké ztráty u desítek dalších. Trh hypoték je prostřednictvím sekuritizace, tedy převáděním úvěrů na cenné papíry, těsně propojen s finančními trhy v USA i zahraničí.
Banky se v nastalé nedůvěře bojí půjčovat i mezi sebou, a začaly si za mezibankovní půjčky účtovat výrazně vyšší úroky. Centrální banky byly nuceny vstoupit na trh s razantně zvýšenou nabídkou jednodenních úvěrů, protože hrozilo riziko zástavy celého bankovního systému.