Mzdy podle analytiků zatím odpovídají možnostem ekonomiky

Ekonomové rovněž upozorňují, že průměrná mzda je statistické číslo a nevypovídá o nejčastější mzdě v ekonomice. Zhruba dvě třetiny zaměstnanců totiž pobírají nižší než průměrnou mzdu, shodují se analytici. V některých regionech na takový příjem nedosáhnou dokonce až tři čtvrtiny lidí.

Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 7,6 procenta na 21.470 Kč. Proti stejnému období loni tak byla o 1517 korun vyšší. Reálná mzda, tedy po odečtení inflace, se v průměru zvýšila o pět procent. Mzdy byly vyšší v soukromém sektoru. Lidé si zde vydělávali ve třetím čtvrtletí v průměru 21.612 korun, ve státní sféře to bylo 20.952 korun.

"Ve mzdách se projevuje jak rostoucí produktivita zaměstnanců, tak i sílící tenze na trhu práce kvůli nedostatku pracovníků některých profesí. Zaměstnancům se rychleji plní peněženky a jejich spotřeba roste. Letošní růst ekonomiky se také díky spotřebě přiblíží šesti procentům," uvedla analytička Raiffeisenbank Helena Horská.

Růst mezd za první tři čtvrtletí roku míří podle ní na 7,6 procenta. "Čeká nás tak nejvyšší růst mezd od roku 2001. Růst kupní síly obyvatel se letos pravděpodobně přiblíží hranici pěti procent. Růst reálných mezd tak dosáhne čtyřletého maxima," odhadla Horská.

I přes svižné tempo růstu mezd budou Češi podle analytika Next Finance Vladimíra Pikory dotahovat obyvatele západní Evropy poměrně dlouho. "Ty nejoptimističtější výpočty ukazují, že Čech bude brát stejnou mzdu jako Němec nejdříve v roce 2037," uvedl.

Zatímco korunový růst mezd odpovídá dřívějším číslům, v eurech se průměrná mzda podle analytika ČSOB Petra Dufka zvýšila mnohem rychleji, a sice o 9,2 procenta. "V porovnání s ostatními novými členskými zeměmi ve středoevropském regionu si ČR vede mnohem lépe. Srovnatelné jsou mzdy pouze v Polsku, zatímco na Slovensku je průměrná hrubá mzda o čtvrtinu nižší než v ČR," uvedl.

Růst mezd ovšem nadále podle Dufka odpovídá stavu a vývoji ekonomiky a nevytváří důvody k vážnějším obavám. Ačkoliv se podle něj často mluví o nedostatku zaměstnanců a o nutnosti prudce zvyšovat mzdy, v číslech za ekonomiku i za jednotlivé sektory tento fakt vidět není. "Nejvíce si totiž ve třetím kvartále polepšili zaměstnanci v energetice a plynárenství, zatímco v často uváděném stavebnictví a zpracovatelském průmyslu potýkajícím se s nedostatkem pracovníků rostly mzdy podprůměrně," upozornil.

Statistiku podle Pikory ukazují, že rozdíly mezi platy jednotlivých profesí se prohloubily. "Průměrná mzda v nejlépe placeném odvětví je 2,5krát vyšší než průměrná mzda v nejhůře placením odvětví. Nelze přitom říci, že tam, kde jsou mzdy nejnižší, rostou nejrychleji, aby dohnaly mzdy vyšší," uvedl.

Nejpomalejší růst zaznamenal totiž rybolov a chov ryb, když si mzdy v tomto odvětví připsaly 2,1 procenta a průměrná mzda činí jen 15.100 korun. Překvapivě nejvyšší růst byl v zemědělství, kde mzdy vyskočily o 9,4 procenta na 16.748.

Zhruba osmiprocentní růst mezd, o kterém hovoří pro příští rok odbory, si zatím podle Pikory mnoho podniků může dovolit. "Ekonomika rychle roste. Mnoho subjektů letos čekají rekordní tržby i zisky. To ale brzo skončí," dodal.

Z pohledu centrální banky je pak růst mezd podle ekonomů argumentem pro růst úrokových sazeb. "Nebýt silné koruny, ČNB by se zvýšením sazeb neváhala. Oslabí-li koruna, ČNB zpřísní měnovou politiku," odhadla Horská.

Na konci letošního roku a počátku příštího by měly ovšem mzdy růst podle odhadů analytika UniCredit Bank Patrika Rožumberského nominálně o osm procent. "O celé toto navýšení si však české domácnosti zdaleka nepolepší. Víc jak polovinu mzdového nárůstu jim totiž spolkne inflace," upozornil. Podle něj růst inflace společně s rostoucími mzdami je dalším argumentem pro ČNB, aby zvýšila úrokové sazby již tento měsíc.