EU se přiblížila k dohodě o reformě vinařství

Zbývající překážky téměř přesně kopírují hlavní zájmy České republiky. Klíčovým problémem je doslazování vína, které chce Evropská komise úplně zakázat. S tím ovšem mají problémy vinaři ze severněji položených zemí, jejichž hrozny mají nižší cukernatost. Nižší cukernatost přitom znamená i nižší kvalitu výsledného produktu. Pokud by se v unii podařilo doslazování řepným cukrem zakázat, čeští a další vinaři by museli cukernatost v případě špatných ročníků zvyšovat pomocí vinného moštu, což by bylo dražší a odrazilo by se to nejspíš na ceně vína.

Jak by mohl konečný kompromis v tomto bodě vypadat, Silva nijak nespecifikoval. Rozhodovat se tak bude v prosinci. Stejně jako u dvou zbývajících problémů. Těmi jsou jednak takzvané národní obálky, jež představují evropské dotace vinařům, které každoročně míří do jednotlivých členských států. Stále jasno není ani v případě práv na vysazování nových vinic. S tím úzce souvisí i návrh na klučení vinic, což neznamená nic jiného než jejich likvidaci.

Otázka národních obálek trápí i Česko. Zatímco letos mohou čeští vinaři čerpat celkem tři miliony eur (tedy 81 milionů korun), příští rok to bude již 11 milionů eur, tedy téměř 300 milionů Kč. Pro rok 2009 však komise pro ČR navrhuje pouze 1,7 milionu eur (zhruba 46 milionů korun), což se ministerstvu zemědělství zdá málo. Podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče současný návrh komise českým vinařům přiznává pouze 88 eur (zhruba 2400 korun) dotací na hektar. To je údajně hluboko pod průměrem EU i pod sumou navrženou sousedním zemím.

S právy na vysazování vinic Češi zřejmě příliš velký problém nemají. Ministerstvo bude podle svých slov v této otázce flexibilní. Brusel navrhl, aby vinaři v celé EU museli vyklučit (zlikvidovat) asi 400.000 hektarů vinic, tedy téměř desetinu celkové plochy vinic v unii. Po roce 2013 by nicméně padla omezení na výsadbu nových vinic, jež platí v současnosti. To se však některým států zdá pozdě a usilují o liberalizaci již od roku 2010.