Rozpočtem se bude sněmovna zabývat ve středu

V rámci závěrečného, třetího čtení poslanci schvalují jednotlivé změny a poté ještě hlasují o rozpočtu jako celku. Pokud rozpočet projde, zamíří k podpisu prezidentu republiky. Senát se jeho schvalováním nezabývá.

Kdyby sněmovna rozpočet do konce roku neschválila, nastalo by podle zákona rozpočtové provizorium. Stát by tak musel hospodařit podle rozpočtu předchozího, tedy letošního. Kdyby ho sněmovna sice stačila schválit, ale zákon by nezačal platit k 1. lednu, hospodařil by stát podle schváleného návrhu.

"Neschválený rozpočet znamená významný prvek makroekonomické nestability, ztrátu věrohodnosti a kreditu," řekl ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL). Zmrazeny by podle Kalouska byly veškeré peníze na investice, a to včetně peněz z Evropské unie, které procházejí státním rozpočtem. "Neschválení rozpočtu tedy znamená zastavit jakékoli financování rozvoje, investic, rekonstrukcí, ať už z národních zdrojů nebo z rozpočtových prostředků z Evropské unie do doby schválení rozpočtu," dodal.

Vzhledem k rozložení sil ve sněmovně se bude muset koalice při schvalování rozpočtu opět spolehnout na hlasy bývalých sociálnědemokratických poslanců Miloše Melčáka a Michala Pohanky. Ti rozpočet podpořili i v prvním čtení. Dvě poslankyně zelených Olga Zubová a Věra Jakubková však mají dále výhrady k financování školství a dopravy. O změnách v rozpočtu chtějí dále jednat.

Základní parametry rozpočtu sněmovna schválila již koncem října. Stát má v příštím roce hospodařit se schodkem téměř 71 miliard, výdaji 1,107 bilionu a příjmy 1,037 bilionu.