Ve více než dvousetstránkovém návrhu odpovědi je zpochybňován i počet stížností, kterých má být zhruba 4800. "Vláda považuje za nutné brát poněkud s rezervou počet stěžovatelů, kteří se obrátili na soud se stížností na regulaci nájemného v České republice," je napsáno v návrhu s tím, že připojení k žádosti je velmi jednoduché.
Majitelé domů chtějí ve Štrasburku po českém státu žádat až 50 miliard korun jako náhradu škody, která jim vznikla jako rozdíl mezi regulovaným a tržním nájemným. Soud požádal českou vládu o odpovědi na devět okruhů otázek, které se regulace nájemného týkají. Vládní stanovisko má zamířit k soudu do konce roku.
Štrasburský soud si k řešení vybral pilotní stížnosti Jana Vomočila, Oskara Morawetze, Vladislava Hlaváčka a Václava Hlaváčka a společnosti Art 38. Schorm v návrhu odpovědi žádá, aby soud všechny čtyři stížnosti prohlásil ve všech bodech za nepřijatelné.
Návrh například zpochybňuje údaje ve stížnosti Vomočila. Ten se na soud údajně obrátil až několik měsíců poté, co přestal být majitelem domu, navíc ve své tři roky staré stížnosti poskytl zkreslené údaje o hospodaření svého domu. Další stěžující si majitel Morawetz letos zemřel, vláda ale má pochybnosti o plné moci k jeho zastupování. Soud by proto prý měl zvážit, zda stížnost nevyškrtnout ze seznamu úplně.
Majitelé domů, jejichž stížnosti si štrasburský soud zvolil jako pilotní, podle státu nevyčerpali v Česku všechny možnosti domoci se svých práv, nebylo porušeno jejich právo na pokojné užívání majetku, ani nebyli diskriminováni proti majitelům domů, ve kterých nájemné regulované nebylo.
"Drtivá většina vlastníků nabyla svůj majetek dobrovolně i se závazky, které na něm spočívaly, a bez konkrétního legitimního očekávání, že mohou v budoucnu čekat, pokud jde o výši nájemného, zrušení omezení svých vlastnických práv," píše se v návrhu. K zásahu do práva na pokojné užívání majetku prý nemohlo dojít, protože stěžovatelé své vlastnické právo získali už v jeho omezené podobě.
Návrh odpovědi také odmítá, že by situace v Česku byla stejná jako v Polsku. Čeští majitelé domů totiž považují za precedens rozhodnutí štrasburského soudu, podle kterého Francouzka polského původu Maria Hutten-Czapská má kvůli regulovanému nájemnému nárok na odškodné, protože Polsko porušilo Evropskou konvenci o lidských právech. Soud by měl podle Schormova návrhu přihlížet k "jedinečnému kontextu přechodu od totalitního režimu k režimu demokratickému", podobně jako to udělal v případech stížností namířených proti Německu.