Příspěvek zaměstnavatele od nového roku jinak

V současné době mohou zaměstnavatelé přispívat svým zaměstnancům na penzijní připojištění nebo na životní pojištění. Možnost příspěvku zůstane zachována i v následujících letech, ale s určitými změnami.

Penzijní připojištění

Současná legislativa umožňuje osvobození příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění u zaměstnance do limitu 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení, tj. zjednodušeně z hrubé mzdy. Pro zaměstnavatele je přípěvek, který hradí na penzijní připojištění zaměstnance automaticky považován za daňový náklad, maximálně však do limitu 3% úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení za zdaňovací období nebo jeho část.

Co to tedy znamená? Pokud zaměstnavatel přispívá na penzijní připojištění maximálně do 3 % z hrubé mzdy, je tento příjem na straně zaměstnance osvobozen a stejně tak zaměstnavatel si tuto celou částku může dát do nákladů. Zaměstnavateli, ale zákon umožňuje přispívat zaměstnanci i více, v tomto případě však zaměstnavatel již nemůže tyto příspěvky nad limit 3 % uplatnit jako daňový výdaj. Pro zaměstnance je i tento příjem daňově osvobozeným a to až do 5% limitu. Nad tuto hranici, již i zaměstnanec musí tento příjem zdanit.

Životní pojištění

Poněkud jinak současná legislativa definovala možnost hrazení pojistného zaměstnavatelem na soukromé životní pojištění zaměstnance. Zde nebyly dány procentní limity, ale pevné částky, tedy pro všechny stejné bez ohledu na výši mzdy.  Na straně zaměstnance bylo pojistné hrazené zaměstnavatelem osvobozeným příjmem až do výše 12.000 korun, na straně zaměstnavatele, který platí pojištění svým zaměstnancům, až do výše 8000 korun za zdaňovací období nebo jeho část. Pro možnost placení pojistného musí být ve smlouvě sjednána výplata pojištění až po 60 měsících, nejdříve však v 60 letech pojištěného.

I v tomto případě může zaměstnavatel přispívat i vyšší částky. Obvykle však zaměstnavatelé svým zaměstnancům přispívají maximální částku, kterou si mohou daňově uplatnit, tedy 8000 korun, které jsou automaticky považovány za  daňový základ zaměstnavatele.

Od roku 2008 dojde ke změně

Poměrně složitý současný systém různě definovaných limitů,  se díky reformě zjednoduší. V zákoně o daních příjmů již najdeme pouze jedno číslo, a to 24.000 korun. Toto číslo uvádí maximální limit příjmu z příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu a částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně  za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění (soukromé životní pojištění), který je pro zaměstnance osvobozen od daně z příjmu.

Nová právní úprava stanovuje jeden limit a je pouze na zaměstnavateli, jak s ním naloží. Nově tak může zaměstnanci zaplatit třeba celých 24 tisíc na penzijní připojištění, nebo celých 24 tisíc jako pojistné na soukromé životní pojištění a nebo do třetice tuto sumu rozdělit v jakémkoli poměru mezi tyto dva produkty.

Nadále však zaměstnavatel může přispívat i více, ovšem tento příjem již nebude pro zaměstnance daňově osvobozen. Tyto nadlimitní příspěvky a částky pojistného u zaměstnance podléhají zdanění a všem předepsaným platbám na veřejnoprávní pojištění. Platby nad 24.000 korun se posoudí jako zdanitelný příjem ze závislé činnosti a z funkčních požitků, který musí zaměstnavatel zahrnout do úhrnu zúčtované mzdy zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc, ve kterém budou tyto částky zaměstnavatelem uhrazeny. 

Daňový náklad u zaměstnavatele

Ustanovení zákona o daních z příjmů s výší limitů, které se automaticky na straně zaměstnavatele považovaly za daňový náklad, reforma zrušila.  Nově lze tyto výdaje (příspěvek na penzijní připojištění a pojistné na soukromé zdravotní pojištění) uplatnit do daňových nákladů (výdajů) jen s využitím § 24  odst. 2. písm. j) bod 5 zákona o daních z příjmů. To znamená, že zaměstnavatelé nově i když budou poskytovat svým zaměstnancům plnění do stanoveného limitu (24.000), musí daňovou uznatelnost podložit zakotvením nároku zaměstnance vyplývajícím z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, pracovní či jiné smlouvy.

Pokud tedy chce zaměstnavatel  i nadále po 1. lednu 2008 přispívat svým zaměstnancům na penzijní připojištění nebo životní pojištění, je třeba tyto příspěvky zakotvit do výše zmíněných  předpisů či smluv. V opačném případě, pokud tak zaměstnavatel neučiní, nebude pro něj tento výdaj daňově uznatelným.