Zahraniční akvizice zvýšily podíl na tržbách ČEZ nad pětinu

Za první tři čtvrtletí zahraniční firmy ze skupiny ČEZ zvýšily svůj příspěvek k provoznímu zisku před odpisy meziročně o 300 milionů na 4,3 miliardy korun. Na výsledcích skupiny se tak podílejí osmi procenty. "Naše vize je stát se jedničkou na trhu s elektřinou ve střední a jihovýchodní Evropě," uvedl Beneš.

Ředitel divize distribuce skupiny Tomáš Pleskač, který od ledna bude řídit nově ustavenou divizi ČEZ International, zaměřenou na řízení zahraničních majetkových účastí, připomněl, že během příštích dvou tří měsíců čeká ČEZ řada významných rozhodnutí. Ve fázi finalizace je podle něj vstup do Turecka. Nekonkretizoval však to, o jaký projekt a které partnery půjde. "To samé platí i v případě projektů v Rusku," podotkl.

Jednání ČEZ s maďarskou plynárenskou firmou MOL o společné výstavbě dvou elektráren stále probíhají a jsou již ve finální fázi, upozornil Pleskač. "Nedokážu ale nyní říci, zda se je podaří uzavřít ještě v letošním roce," dodal. Zdroje s plánovaným instalovaným výkonem 800 megawattů mají podle dřívějších informací vyrůst v areálech rafinerii společnosti MOL v Maďarsku a v bratislavském Slovnaftu.

Za devět měsíců roku vyrobily zahraniční elektrárny skupiny ČEZ více než 5,5 terawatthodiny elektrické energie a dodaly téměř 3000 terajoulů tepelné energie. Distribuční společnosti v Bulharsku a Rumunsku prodaly koncovým zákazníkům 8,6 TWh elektřiny a distribuovaly 12,4 TWh elektřiny. Pro srovnání v ČR skupina ČEZ ve stejném období vyrobila 48,7 TWh elektřiny a 6100 TJ tepelné energie, společnost ČEZ Prodej prodala 20,4 TWh a společnost ČEZ Distribuce 24 TWh elektrické energie.

Zahraniční expanzi započala skupina ČEZ v lednu 2005, kdy po privatizačním tendru převzala většinové podíly ve třech bulharských distribučních společnostech. Na podzim 2005 ČEZ uspěl v privatizačním tendru na koupi podílu v největší rumunské distribuční společnosti Electrica Oltenia. V roce 2006 přidala skupina ČEZ do svého zahraničního portfolia tři výrobní zdroje, polské elektrárny Elcho a Skawina a bulharskou Varnu.

Beneš upozornil na to, že ČEZ u všech svých zahraničních investic dosahuje návratnosti v souladu s očekáváním nebo dokonce nad ním. Provozní zisk před úroky, odpisy a zdaněním (EBITDA) by prý měl v Rumunsku a Bulharsku stoupnout v roce 2008 a 2009. Připomněl, že se skupina snaží respektovat odlišné lokální podmínky i roli minoritních akcionářů a vytvářet prostředí pro profesní a kariérní růst manažerů, a to včetně místního vedení.

V Bulharsku, kde má skupina ČEZ téměř dva miliony zákazníků a 42procentní podíl na trhu, prodala letos 8,2 TWh elektřiny. V Rumunsku, kde má 1,37 milionu zákazníků a podíl na trhu 17 procent, prodala 3,9 TWh elektřiny, v Polsku prodala 3,9 TWh elektřiny. V Bosně a Hercegovině ČEZ založil společný podnik NERS - ČEZ a ERS za účelem vložení projektu Gacko a výstavby nového zdroje.

Energetické skupině ČEZ vzrostl ve třetím čtvrtletí čistý zisk meziročně o 59 procent na 8,67 miliardy korun. ČEZ je podle tržní kapitalizace i podle počtu zákazníků osmou největší energetickou společností v Evropě.