Třeboňský kapr získal ochranné označení EU

"Letos novou formu ochrany už nestihneme využít. Ale v příštím roce s ní v marketingu plně počítáme. Kvalita třeboňských ryb je známá, ale evropské logo to ještě zvýrazní. Navíc spotřebitelům v Rakousku a Francii, kteří jsou za kvalitu ochotni platit, umožní rychlou orientaci," řekl před časem Hospodářským novinám Rudolf Provázek, šéf obchodní společnosti Fish Market, která třeboňského kapra prodává.

V seznamu Evropské komise mělo Česko zatím devět položek. Třeboňský kapr se stal jubilejní desátou. Na stejnou výsadu nyní čekají i další domácí produkty - například jihočeská niva, kterou vyrábí Madeta či nošovické kysané zelí a pardubický perník.

Lhůty pro námitky uplynuly v listopadu. Stejně jako u Třeboňského kapra komise neobdržela jedinou výhradu z členských zemí EU. Naproti tomu u mariánskolázeňských oplatků se námitky objevily, a to ze strany Německa. Německo a také Rakousko zároveň mají námitky proti udělení chráněného označení pro karlovarské oplatky.

Označení Třeboňský kapr - v němčině "Wittingauer Karpfen" - se používá už víc než sto let. První mezinárodní ochrany se ale dočkalo až v listopadu 1967 v rámci Lisabonské dohody. V Československu bylo jako obrazová ochranná známka zaregistrováno už v březnu 1939.

Česko má nejvíce chráněných zemědělských a potravinářských produktů z nováčků EU. Například Slovensko nemá dosud zapsaný žádný produkt a Polsko jeden. Nejvíce jich mají Itálie a Francie (asi 160), Španělsko a Portugalsko (přes stovku).

Systém označování výrobků z určitých zeměpisných oblastí, které se pak nesmějí vyrábět nikde jinde, vznikl v roce 1992. První tři registrace Česko získalo při vstupu do unie, neboť zápis Budějovického piva, Budějovického měšťanského varu a Českobudějovického piva si Češi jako jediní z nováčků vyjednali už v přístupové smlouvě k EU.

Několik dalších výrobků na zisk označení původu aspiruje. Půlroční lhůta pro podání námitek běží v případě olomouckých tvarůžků, chodského piva, českého kmínu, karlovarských trojhránků, všestarské cibule a heřmánku českého. V případě Slovenska je to slovenská brynza, lhůta pro námitky již skončila pro skalický trdelník.

Evropská komise má tři druhy chráněných označení - chráněné zeměpisné označení (PGI) spolu s další známkou - tradiční zaručenou specialitou (TSG) - zajišťuje, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti. Chráněné označení původu (PDO) se týká potravin vyráběných v určité geografické oblasti za využití uznaného know-how. Toto označení získal například pohořelický kapr či žatecký chmel.