Odbory očekávají tvrdší kolektivní vyjednávání

Doporučení o osmiprocentním růstu mezd zveřejnili odboráři v půlce října. Podle nich vládní reforma, která začne od ledna platit, nepříznivě dopadne na lidi s nižším příjmem. Předáci míní, že pokud se nepřidá výrazněji, hrozí zaměstnancům propad reálné mzdy. Inflaci v příštím roce ČMKOS odhaduje kolem pěti procent. Centrální banka počítá s 4,4 až 5,8 procenta, ministerstvo financí s 3,5 procenta.

"Pro nás je jediná možná cesta, a to kompenzace přes mzdy a platy," uvedl Štěch. Podotkl, že ekonomika roste. Z jejího posilování by podle něj měli mít prospěch i zaměstnanci. Podle některých analytiků není ale výraznější přidávání reálné. I přes nižší růst mezd si zaměstnanci prý přilepší díky posilování koruny. Některé firmy zas místo větší částky na výplatní pásce nabízejí svým pracovníkům jiné výhody. Například jim budou připlácet víc na důchodové pojištění, uhradí školky pro děti a další služby.

Pokud se podle Štěcha nebudou moci pracovníci přijatelného růstu mezd domoci, měli by začít uvažovat o změně místa. Situace na trhu práce by této možnosti prý mohla v některých regionech nahrávat. Mnohé podniky totiž marně hledají pracovní síly a o profesionály se zkušenostmi stojí. Jako další možnost šéf odborů k vybojování vyšších mezd doporučil použití "krajních prostředků".

Stávkou pohrozili například zaměstnanci brněnského dopravního podniku, kteří chtějí zvýšit platy o 15 procent. Stávkovat se chystají 4. prosince učitelé. Zatímco v soukromých firmách mohou lidé o zvýšení mezd ještě jednat, zaměstnancům státu a veřejného sektoru v příštím roce porostou příjmy v průměru jen o 1,5 procenta. Rozhodla o tom vláda. S vyšším růstem počítá jen tehdy, pokud by se propouštělo.

Od ledna se zvedne snížená daň z přidané hodnoty, která je u potravin či léků, z pěti na devět procent. Daně z příjmu ve výši 12, 19, 25 a 32 procent nahradí patnáctiprocentní daň ze superhrubé mzdy, tedy z částky před odečtením odvodů. Zavádí se ekologické daně. Lidé začnou platit u lékaře a v nemocnici. Zdraží se energie a teplo.

Kolektivní smlouvy se vztahují i na pracovníky, kteří nejsou členem odborů. V Česku zastřešují podle Štěcha asi 30 procent zaměstnanců. V západní Evropě bývá podíl vyšší. Například podle údajů německé odborové centrály DGB je v západní části Německa kolektivní smlouvou chráněno 70 procent zaměstnanců, v bývalé NDR pak polovina.