Zvýší reforma odpovědnost pacientů za své zdraví?

Chodíte každý měsíc k lékaři? Pokud ne, pak se vymykáte tuzemským průměrům. Česká republika totiž v tomto směru patří mezi evropskou elitu, když k lékaři chodíme 2x častěji než v Německu, Francii, Rakousku či Itálii. Ač se to některým z nás může zdát zavádějící, každý český občan průměrně 13krát ročně navštíví ambulantního lékaře. V tomto směru vévodíme eurounijním žebříčkům.

Vzhledem k frekvenci návštěv se není co divit, že Češi jsou přeborníci i ve spotřebě léků. V 96 % případů je totiž pacient odměněn receptem. V České republice je tak ročně vydáno bezmála 100 milionů receptů a poukazů, na každého připadá 31 balení léků ročně. Veškeré léky však nejsou zdaleka spotřebovány, zpět do lékáren se dostanou léky zhruba za 2 miliardy korun. Celková hodnota nepoužitých léků je přitom několikanásobně vyšší a miliardy korun tak končí v odpadkových koších.

Reformu ano, ale bezplatnou

I kvůli mrhání miliardami pociťuje české zdravotnictví nedostatek finančních prostředků na kvalitnější péči či nejmodernější přístroje, jako jsou počítačové tomografy nebo magnetické rezonance. Přítrž plýtvaní by měla učinit reforma zdravotnictví, která zavádí regulační poplatky a doplatky. Tento krok má své příznivce, ale i řadu odpůrců. Přitom podle průzkumu uskutečněného před 3 lety 9 z 10 Čechů považovalo reformu za nezbytnou. Když už se vláda konečně rozhoupala, lidé nadávají.

V nedávné anketě uveřejněné na Finance.cz více než 60 % hlasujících zavedení poplatků odsoudilo, jen 40 % vyjádřilo souhlas. Na jednu stranu tedy voláme po reformě a změnách, na druhou stranu nechceme žádné platby u lékaře a chceme zachovat bezplatný systém zdravotnictví.

Přitom je jasné, že dnešní pacient má pramalou zodpovědnost za vlastní zdraví, i když pochopitelně existují výjimky. Změna v postavení jednotlivých subjektů, kdy se pacient z pouhého konzumenta a uživatele zdravotnických služeb stává aktivním účastníkem celého systému může zvýšit jeho motivaci, resp. odpovědnost za náklady na zdravotní služby.

Co na závěr?

Až doposud bylo zdravotnictví téměř zdarma, až doposud neměla žádná vláda dostatek kuráže nastavit systém tak, jak je běžné v mnohých vyspělých státech Evropy. Zpoplatnění zdravotnictví zřejmě zcela nevyřeší otázku financování, ale je to krok správným směrem, který může přispět k omezení plýtvání. Po zavedení poplatků se to povedlo třeba našich slovenským kolegům, kdy klesl počet návštěv u praktických lékařů o deset procent a ubylo i receptů.