Jeho generální ředitel Joachim von Braun vysvětlil, že ceny potravin v minulých letech klesaly díky vědcům, jimž se podařilo vyšlechtit plodiny dávající vysoké výnosy. Doba poklesu cen ale podle von Brauna končí. "Potraviny celosvětově naposledy zdražily v letech 1973 a 1974, ale teď je situace naprosto jiná. Znásobila se rizika klimatických změn i možnosti ohrožení klimatu," řekl von Braun novinářům.
Ve zprávě IFPRI se uvádí, že bude přibývat hladovějící a podvyživené populace, jakmile se klimatické změny dotknou nejohroženějších oblastí, mezi něž patří Afrika. V nich se bude kvůli nepříznivým podmínkám rychle snižovat výnosnost obilovin a tyto státy budou muset potraviny stále víc dovážet.
Odhaduje se, že do roku 2020 zemědělská výroba vlivem globálního oteplování klesne o 16 procent. Bude se zmenšovat plocha vhodná k pěstování určitých plodin, v Africe například pole vhodná pro obiloviny téměř zmizí.
Ceny mléčných výrobků, masa a zpracovaných potravin tlačí nahoru zvyšující se poptávka v úspěšně se rozvíjejících zemích, jako jsou Čína nebo Indie. Z téhož důvodu roste také cena krmiv pro dobytek. Situaci v neprospěch cen potravin ovlivňuje také rostoucí poptávka po biopalivech, což znamená omezení pěstebních ploch určených pro potravinářské účely.
Zpráva navrhuje zrušení omezení v obchodování s potravinami zejména v rozvinutých zemích, což by umožnilo rozvoj malých zemědělských hospodářství. "Svět, který čelí nedostatku potravin, musí obchodovat víc a nikoli míň," říká se ve zprávě. Evropská unie se stejně jako USA váhá vzdát politiky podpory svých zemědělců i rušení obchodních překážek v mezinárodním měřítku.