Bechyně už pokutu dříve zaplatila, teď se ještě může obrátit na Nejvyšší správní soud.
Město se proti pokutě bránilo tvrzením, že v případě zasíťování pozemků nešlo o veřejnou zakázku. Nebyly použity veřejné finance, práce hradila soukromá firma. Radnice s ní uzavřela smlouvu o spolupráci při investicích do pozemků. Úřadu ale na pojmenování smlouvy nezáleží, důležité je, že podle dohody měla stavební společnost provést práce a město za to mělo zaplatit, uvedl už dříve předseda ÚOHS Martin Pecina.
Ve výsledku cenu prací zaplatili budoucí majitelé pozemků, protože radnice o ni navýšila cenu parcel. To ale také znamená, že radnice nakonec dostala za pozemky víc, namítal ÚOHS. Město tedy mělo tendr vyhlásit. Výběrové řízení by prý přineslo více nabídek a město mohlo ušetřit.
Stejného prohřešku se v minulosti dopustila třeba radnice v Prostějově. Dvousetmilionovou zakázku zadala bez tendru dvěma firmám, dostala za to pokutu 500.000 korun. Nejvyšší sankci pro město udělil ÚOHS letos Zlínu. Našel chyby v celé sérii zakázek, tamní radnice podle úřadu porušovala v minulém volebním období zákon o veřejných zakázkách dlouhodobě a úmyslně. Bechyni mohl antimonopolní úřad uložit pokutu v maximální výši asi 900.000 korun.