Reforma EU má zpoždění

Eskalace napětí na Blízkém východě a politická revoluce v Jugoslávii výrazně ovlivnily dvoudenní jednání nejvyšších představitelů patnáctky, kteří si chtěli podle původního programu hlavně vyměnit názory na vnitřní reformu Unie. Nakonec jim na to ze dvou dnů zbylo podle slov francouzského prezidenta Jacquese Chiraka všeho všudy jen osm hodin, zbývající čas připadl na projednávání dvou zmíněných událostí citelně ovlivňujících vývoj zemí Unie.

Francie, která v tomto pololetí EU předsedá, nicméně stále doufá, že se do výročního summitu EU v Nice na začátku prosince podaří překlenout názorové rozdíly a přijmout novou smlouvu o EU.

Nedovolit rozšíření požáru

Hlavy států EU poté, co v pátek vyslechly zprávu vysokého představitele EU pro zahraniční politiku Javiera Solany, který se právě vrátil z Blízkého východu, zaslaly nejvyšším izraelským a palestinským představitelům naléhavou výzvu "k zastavení eskalace násilí a k jeho okamžitému ukončení". Podpořily myšlenku nového izraelsko-palestinského summitu v Evropě, na který delegovaly zmíněného J. Solanu jako oficiálního představitele EU.

Už optimističtější byl druhý bod, který nejnovější vývoj ve světě zařadil na jednací pořad šéfů patnáctky v Biarritzu. Události v Jugoslávii totiž dostaly ve dnech předcházejících summitu obrat, který Unie mohla jen uvítat. Nejenže okamžitě už 9. října zrušila většinu sankcí proti Bělehradu, ale vyslala k jednání s novým jugoslávským prezidentem Vojislavem Koštunicou francouzského ministra zahraničí Huberta Védrina. Výsledkem bylo, že první Koštunicovou zahraniční cestou ve funkci hlavy státu byl přílet do Biarritzu, kde byl v sobotu hostem na závěrečném obědě summitu EU. Z Biarritzu si odvezl nejen 200 mil. eur na humanitní pomoc obyvatelstvu Jugoslávie před nastávající zimou, ale i příslib další materiální a zejména politické podpory demokratických přeměn v zemi ze strany Unie.

Rozdíly trvají

Předsedkyně Evropského parlamentu Nicole Fontainová, která summit v Biarritzu zahajovala, hovořila o "hodině pravdy", která v Unii nyní nastává. Pokud Unie nedokáže reformovat své instituce, aby byly funkční i po zvýšení počtu členů z nynějších 15 na 25-27, bylo by to podle ní špatné poselství jak pro občany EU, tak pro veřejné mínění v kandidátských zemích. V podobném duchu se neslo i vystoupení předsedy Evropské komise Romana Prodiho.

Z informací o průběhu neveřejné výměny názorů mezi účastníky summitu, které pronikly po skončení konference na veřejnost, však vyplývá, že zmíněné emotivní výzvy měly efekt jen částečný. Ze čtyř bodů, o nichž se v Biarritzu diskutovalo - nové složení EK, přerozdělení hlasů v Radě ministrů EU, omezení práva veta v řadě otázek a tzv. zesílená spolupráce těch členských zemí, které chtějí v integraci postupovat rychleji než ostatní - bylo pokroku údajně dosaženo jen ve dvou z nich. V otázce podoby EK a přerozdělení hlasů v Radě ministrů se nepodařilo překlenout propast mezi velkými a malými členskými zeměmi. Určitý pokrok byl naproti tomu zaznamenám v případě zmíněné zesílené spolupráce a ve vymezení otázek, při jejichž projednávání nebude možné použít veto a o přijetí rozhodne kvalifikovaná většina.

Času zbývá málo

Názory na to, zda se do řádného summitu 7. a 8. prosince v Nice podaří dosáhnout celkové dohody o reformě zmíněných institucí Unie, se rozcházejí. Francie, která nyní Unii předsedá, je přesvědčena, že se to přece jen podaří. Někteří pozorovatelé však nevylučují, že nebude možné novou smlouvu o EU v Nice podepsat a že mezivládní konference bude pokračovat nejméně dalších šest měsíců v příštím roce, kdy předsednictví EU převezme Švýcarsko. Podobný odklad by samozřejmě ovlivnil i harmonogram přijímacího řízení s dvanácti kandidáty členství.

Naproti tomu za nesporný úspěch lze označit to, že summit vyjádřil souhlas s předloženým textem nové Charty základních práv EU. Ta by měla být oficiálně přijata v Nice a stala by se tak součástí základních smluv, na nichž je EU založena. Charta shrnuje v 54 článcích nejen základní lidská a občanská práva zakotvená v mezinárodních konvencích, ale i ekonomická a sociální práva uznávaná ve většině zemí EU, jako např. právo zaměstnanců být informováni o podniku, v němž pracují, právo na kolektivní vyjednávání atd. Právě zmíněné články 35 až 38 v kapitole nazvané Solidarita narážejí na odpor organizací zaměstnavatelů i některých vlád členských zemí. Zatím není jasné, zda Charta bude právně závazná, nebo zda bude jen politickou deklarací.

Visegrád je připraven

V předvečer summitu v Biarritzu se sešli v Karlových Varech na neformální schůzce premiéři visegrádské čtyřky Miloš Zeman, Viktor Orbán, Jerzy Buzek a Mikuláš Dzurinda. I když hlavním důvodem jejich setkání bylo zhodnocení dosavadních výsledků činnosti mezinárodního visegrádského fondu ustaveného letos v červnu ve Štiříně, jednali i o obecnějších otázkách. Opětně potvrdili, že jejich země udělají vše, aby mohly být přijaty do EU k 1. 1. 2003. Slovensko navíc usiluje, aby bylo přeřazeno do první vlny rozšíření a aby už v roce 2002 bylo zahrnuto mezi země Schengenské dohody a vnější hranice Unie by tak nebyla na řece Moravě, ale mezi Slovenskem a Ukrajinou. Premiéři čtyř visegrádských zemí také potvrdili, že po splnění podmínek jsou pro individuální proces vstupu svých zemí do EU.