Kandidátské státy EU: Malta

Do současné doby se Maltě v rámci oficiálních jednání o přistoupení podařilo předběžně uzavřít sedm kapitol: Průmyslová politika (kapitola č. 15), Malé a střední podniky (16), Věda a výzkum (17), Vzdělávání (18), Telekomunikace (19), Zahraniční vztahy (26) a Společná zahraniční a bezpečnostní politika (27). Ačkoli Malta v počtu předběžně uzavřených kapitol prozatím zaostává za zeměmi, které zahájily svá jednání o přistoupení již v roce 1998 (Kypr má předběžně uzavřeno 16 kapitol, Česká republika a Estonsko 13, Slovinsko 12, Maďarsko a Polsko 11), neznamená to, že by její šance na brzký vstup do EU byly nižší než u šesti uvedených zemí.

Pro toto tvrzení existují minimálně dva pádné důvody. Za prvé: Malta bude mít nepochybně ještě dostatek času na to, aby své momentální zaostávání odstranila. Za druhé: Vzhledem k počtu obyvatel, rozloze (po svém vstupu do EU se Malta stane nejmenším členským státem, a to jak počtem obyvatel, tak rozlohou) a ekonomické úrovni bude její vstup do EU, ve srovnání například s Polskem, Maďarskem či Českou republikou, relativně bezproblémovou záležitostí.

Maltě nehrozí, že by její přistoupení do EU mohly oddálit či zkomplikovat politické tlaky (v lepším případě stimulované obavami z ekonomických důsledků rozšíření, v horším případě vyvolané vlastními ekonomickými zájmy) vycházející z dosavadních členských zemí EU, jak je tomu u některých jiných kandidátských zemí. Z hlediska přistoupení Malty k EU bude proto opravdu rozhodující, jakým způsobem se jí podaří realizovat doporučení Evropské komise (EK) obsažená v tzv. Pravidelných zprávách.

V rámci celkového hodnocení plnění Kodaňských politických kritérií byla loňská Pravidelná zpráva EK velmi stručná. Malta Kodaňská politická kritéria plní. Na rozdíl od drtivé většiny ostatních kandidátských zemí se v tomto hodnocení neobjevily žádné další připomínky a doporučení.

Jisté dílčí výhrady, které se objevily v textu, jenž předchází celkovému hodnocení plnění Kodaňských politických kritérií, však EK má. Evropská komise upozornila Maltu, že i nadále nepřijala některé významné konvence a dohody týkající se boje s korupcí a kriminalitou. Rovněž vytkla Maltě i některé restrikce uplatňované vůči cizincům při nabývání půdy. V neposlední řadě EK zdůraznila potřebu dalšího posilnění administrativní kapacity výkonných orgánů a zkvalitnění systému soudnictví ve smyslu zrychlení jeho fungování.

Podobně jako celkové hodnocení plnění Kodaňských politických kritérií, tak i celkové hodnocení plnění Kodaňských ekonomických kritérií se v případě Malty svým charakterem podstatně liší od celkových hodnocení zemí střední a východní Evropy. Malta je považována za fungující tržní ekonomiku (stejné hodnocení má pouze Estonsko, Maďarsko a Polsko), která by měla být schopna se ve střednědobém horizontu vyrovnat s konkurenčními tlaky a tržními silami působícími v EU za předpokladu, že přijme vhodná opatření, zvláště v oblasti průmyslu. Obdobně nastavený předpoklad nemá žádná ze zemí střední a východní Evropy. V jejich případě je schopnost vyrovnat se s konkurenčními tlaky a tržními silami uvnitř EU vždy založena na předpokladu zásadních strukturálních reforem.

Je proto logické, že i u konkrétních doporučení, která následují v rámci celkového hodnocení plnění Kodaňských ekonomických kritérií, klade EK u Malty důraz na jiné oblasti než u zemí střední a východní Evropy (restrukturalizace, privatizace). Malta by se měla v budoucnosti zaměřit především na odstranění momentálně největšího problému - deficitu státního rozpočtu - a zároveň by měla pokračovat v otevírání své ekonomiky v oblasti mezinárodního obchodu a kapitálových toků.

S ohledem na celkové vyznění Pravidelné zprávy EK, ale i některé další výhody lze říci, že Malta je možná nejžhavějším kandidátem na vstup do EU. Brzké přistoupení Malty k EU by tak spíše než cokoliv jiného mohla ohrozit pouze eventuální změna na vnitropolitické scéně, ke které již jednou v 90. letech došlo a která znamenala zmrazení zájmu Malty o členství v EU.