Japonsko znovu stimuluje ekonomiku

Dalších více než 102 miliard dolarů (USD) hodlá podle svého včerejšího rozhodnutí japonská vláda "napumpovat" do ekonomiky, aby posílila dosud velmi křehký nástup k oživení. Někteří analytici ovšem pochybují, zda tento "stimulační balík" zabere, neboť je již desátý za posledních osm let, aniž kterýkoliv z těch předchozích pomohl hospodářství Japonska vymanit se z chabého výkonu. Naopak předchozí vlády těmito "balíky" zatížily druhou největší světovou ekonomiku tíživými státními dluhy, které už přesahují nepředstavitelných 120 procent ročního hrubého domácího produktu (HDP).

Podle odhadu tokijského ministerstva hospodářského plánování by nynější mimořádné stimulační výdaje měly zvýšit v příštích 12 měsících růst HDP o 1,2 procentního bodu. Především mají za cíl povzbudit výrobu v odvětví informačních technologií (IT), zlepšit ochranu přírodního prostředí, zdokonalit městskou infrastrukturu a pomoci řešit problém "stárnoucí japonské společnosti". Jak však agentuře Bloomberg prohlásil šéfekonom Ron Bevacqua z Commerz Securities (Japan), "zdá se mi, že to, co nazývají výdaji do IT, bude použito na jiné účely, ovšemže s nálepkou - IT". Program revoluce v informačních technologiích, který vyhlásil japonský premiér Joširo Mori, je podle téže agentury spíše než hlavním hybatelem budoucího hospodářského vývoje jen pouhou snůškou frází.

O tento stimulační balík vedla japonská vláda několikatýdenní spory, nakonec však zvítězili jeho stoupenci. Přitom i bez něj by se hospodářství Japonska zřejmě mohlo zmátořit z dosavadního přešlapování na místě, přičemž vládní odhady růstu jsou podle agentury Reuters překvapivě nižší než prognózy nezávislých ekonomů.

Problém dalšího hospodářského vývoje závisí především na domácí spotřebě, která stále ještě zaostává, takže růst hrubého domácího produktu generuje export. Vývoz však v září klesl meziměsíčně o 2,1 procenta. Dovoz vykázal v témže období dokonce větší pokles - o 5,2 procenta. Ve hře o budoucnost obchodní bilance jsou nyní pro Japonsko nejdůležitější dva faktory: Předpokládané zpomalení růstu v USA a v Asii, tedy jeho hlavních importérů, a vývoj světových cen ropy, kdy země nemá žádné vlastní zdroje.