EU se na maximální pracovní době zatím nedohodla

V Evropské unii je v současnosti povolena maximální pracovní doba 48 hodin týdně. Politici se ale doposud nedokázali shodnout na tom, za jakých podmínek může zaměstnavatel získat výjimku z týdenního stropu 48 hodin a překročit ho. Nejrůznějších výjimek využívá řada států.

Tento problém rozdělil unii na dva nesmiřitelné tábory. První z nich vede Francie, která dosud požadovala ve jménu ochrany pracujících odbourávání výjimek, druhý v čele s Británií to odmítá ve jménu svobody výběru a ekonomické soutěže.

Celou situaci navíc komplikuje směrnice o pracovních podmínkách pro agenturní zaměstnance, tedy například brigádníky, kteří si našli práci přes agenturu. Evropská komise navrhuje, aby tito pracovníci měli již po prvních šesti týdnech zaměstnání stejná práva jako "plnohodnotní" zaměstnanci, tedy například i stejný nárok na dovolenou.

Proti tomu je ovšem opět Británie, kde se je tento typ pracovního poměru hojně využíván pro svou pružnost. Londýn tvrdí, že přijetí návrhu komise by přímo ohrozilo 250.000 pracovních míst.

Jediným výsledkem dnešního jednání tak je, že vyjednávání o obou směrnicích se nejspíš spojí dohromady a státy v nich budou pokračovat další půlrok, tentokrát již za předsednictví Slovinců.

Unii totiž tlačí k dohodě o nových pravidlech rozsudky Evropského soudního dvora, který hrozí vážnými dopady na státní rozpočty. Lucemburský soud totiž s odvoláním na nynější evropskou legislativu dává za pravdu zdravotníkům, žalujícím nemocnice za to, že jim neproplácejí celý čas pracovní pohotovosti jako práci; podobný problém může nastat s hasiči, vojáky a podobně. Navrhovaná směrnice by to měla vyřešit.

Eurokomisař Vladimír Špidla, který má pracovní a sociální otázky na starosti, během debaty navrhl, že obě směrnice stáhne a přijde s novým návrhem. To však členské státy odmítly z obavy, že jednání by se vrátila na úplný začátek.