Životní úroveň se od roku 1993 zdvojnásobila

"Zatímco za průměrnou mzdu jsme v roce 1993 koupili 590 bochníků chleba a mohli vypít 843 piv; dnes máme na 1184 chlebů, což můžeme zapít 1236 pivy," ilustroval vývoj posledních 15 let analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Podle něj se tak kupní síla zhruba zdvojnásobila. "Aktuálně dosahujeme úrovně 83 procent průměru EU. Úroveň HDP na hlavu ve výši 90 procent unie zlomíme do tří let," dodal.

Jedna skupina obyvatel se ovšem na rostoucím bohatství společnosti tolik nepodílí - důchodci. Ti i přes různé valorizace stále chudnou. Podle údajů Českého statistického úřadu se relace důchodů ke mzdě zhoršuje. Ve vztahu k čisté mzdě dosahoval v roce 1993 podíl důchodu přibližně 60 procent, v roce 2003 pak 55 procent a loni již jen něco málo přes 52 procent.

Růst životní úrovně umožnily především dobré výkony ekonomiky. Ta rostla víceméně po celé období s výjimkou let 1997 a 1998. Nejvíce přitom stoupala v posledních dvou letech, a to o více než šest procent.

"Výkon české ekonomiky, měřený hrubým domácím produktem, se od rozdělení federace zvýšil o polovinu. Ceny sice stouply na dvojnásobek, průměrná mzda se přesto reálně zvýšila o více než 90 procent. Měřeno tímto ukazatelem, můžeme říci, že se životní úroveň za posledních 15 let zhruba zdvojnásobila," popsal vývoj hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

K růstu přitom přispěl příchod zahraničních investorů. "Jejich know-how a dravost v řízení firem nakopla i domácí firmy," uvedl Michl. Navíc se změnila i struktura ekonomiky ve prospěch zpracovatelského průmyslu. "Stoupl rovněž význam obchodu, naopak podíl stavebnictví, zemědělství nebo veřejných služeb na tvorbě HDP klesl," doplnil Marek.

Budování blahobytu v Čechách má ovšem i odvrácenou stránku, a to růst rozdílu mezi příjmy chudých a bohatých. Ze studie ČSÚ z roku 2003 například vyplývá, že podíl domácností, jejichž příjmy nedosáhly životního minima, se v letech 1992 až 2002 zvýšil na 3,3 z 2,9 procenta.

Za posledních 15 let se změnila i struktura výdajů domácností. Zatímco na začátku existence samostatné ČR dávala průměrná domácnost na bydlení deset až 15 procent příjmů, dnes je to v průměru čtvrtina. "Naopak podíl výdajů na potraviny se z dřívější čtvrtiny příjmů dostal nyní pod 20 procent," uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Češi navíc stále častěji nakupují pod vlivem světových trendů zdravější potraviny. Podle údajů ČSÚ kupují například méně vajec, cukru, hovězího masa nebo živočišných tuků. Naopak více nakupují drůbež, ryby, sýry, čerstvé ovoce, zeleninu a nealkoholické nápoje.

Přitom ale rostoucí životní úroveň vede Čechy k větší spotřebě alkoholu a cigaret. Zatímco v roce 1993 v průměru každý Čech vykouřil za rok 1912 cigaret, vypil 153,6 litru piva a 7,8 litru tvrdého alkoholu, v roce 2003 to bylo 2192 cigaret, 161,7 litru piva a 8,4 litru tvrdého alkoholu, vyplývá z údajů ČSÚ. V posledních třech letech ovšem spotřeba alkoholu mírně klesla až na 158 litrů piva na osobu a 7,8 litru lihovin.

Ve srovnání se Slovenskem je na tom ovšem Česká republika nadále i přes silný růst tamní ekonomiky podle analytiků lépe. O tom, že se žije lépe na Slovensku nebo v Čechách, svědčí podle analytika Next Finance Vladimíra Pikory vysoký počet Slováků v Čechách. "Průměrný slovenský plat přepočtený na české koruny byl v prvním kvartále letošního roku jen 15.112. To mluví za vše," uvedl.

Zatímco těsně po rozdělení federace se v obou zemích lišila mzda přepočtená na eura minimálně, v roce 2006 rozdíl činil již 200 eur. "Posílení slovenské měny sice odstup mezd v poslední době krátí, ale i tak jsou mzdy v ČR odhadem pro letošní rok o 182 eur vyšší. Znamená to, že mzdy v SR jsou o čtvrtinu nižší než v ČR a přitom ceny na Slovensku mírně vyšší než v Česku," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.