Vysvětlení je podle odborníků jednoduché - množství nepředstavovalo kvalitu. Veškeré akcie, které kuponovou privatizací přišly na burzu, tam byly uvedeny rozhodnutím ministerstva financí. Standardní způsob ale je, když o vstup na burzu usiluje firma sama. "Kvůli administrativnímu rozhodnutí se na burzu dostalo velké množství emisí, které by se tam jinak nikdy za normálních podmínek nemohly dostat," uvedl ekonom a jeden z tehdejších tvůrců privatizace Tomáš Ježek.
Dopady byly bolestné a nadlouho poznamenaly rozvoj trhu. Podniky potřebovaly po letech státem plánovaného hospodářství změnit od základů, ale místo toho s nimi cloumaly neprůhledné majetkové přesuny a boj o místo na trhu. "Firmy po privatizaci nebyly restrukturalizované a z velké většiny ani soukromé, protože v nich stát stále držel významné podíly. Trh si toho byl vědom a nebyl důvod, aby rostly ceny akcií," vysvětlil ekonom Evžen Kočenda z CERGE-EI.
Samotný kapitálový trh podle mnohých spíše připomínal džungli. S akciemi se obchodovalo hlavně mimo burzu a chyběl přísný dozor nad dodržováním pravidel. Burzu také brzdilo to, že ji ovládaly banky, tedy poskytovatelé úvěrů - konkurenti financování přes kapitálový trh.
"Řada negativních zkušeností s tunelováním na začátku zabrzdila další rozvoj finančního trhu, a chuť investovat do českých akcií obecně, do dalších mnoha let. Investoři odcházeli z trhu a hledali jiné formy uložení úspor," doplnil analytik firmy Atlantik finanční trhy Petr Sklenář.
K lepšímu se začala situace obracet koncem devadesátých let, kdy se podařilo sestavit nezávislý dozor nad kapitálovým trhem a burza našla odvahu zbavit se většiny neobchodovaných akcií. Legislativa se měnila směrem k evropským standardům a české akcie začaly kvůli vstup Česka do EU přitahovat zahraniční investory. Od roku 2002 se akcie každoročně jen zhodnocují a obchody v posledních letech útočí na bilionovou hranici, tedy čtyřnásobek nejlepšího výkonu devadesátých let.
"Zprůhlednění trhu a vstup do EU přivedl na pražskou burzu zahraniční investory, kteří tvoří 70 až 80 procent obchodů," odhadoval Sklenář. Akcie jsou také díky vzestupu ekonomiky mnohem atraktivnější. Například energetický ČEZ měl v roce 1996 zisk 7,8 miliardy korun, kdežto letos Sklenář očekává výdělek 41 miliard korun.
S minulostí se ovšem podle odborníků domácí kapitálový trh potýká dodnes. Ve Středisku cenných papírů zbývalo z původních zhruba sedmi milionů majitelů akcií privatizovaných podniků stále asi 1,9 milionu osob, ale aktivních investorů do akcií mohlo být v Česku podle brokerů nejvýše 1,5 procenta obyvatel. Banky stále drží významné akciové podíly na burze a pro firmy, které financují rozvoj přes kapitálový trh, stačí prsty jedné ruky.