Senát odmítl změnu výpočtu příspěvku za zaměstnávání postižených

Novela by podle senátorů měla v duchu původního vládního návrhu pouze umožnit kabinetu, aby v případě nutnosti mohl občanům Bulharska, Rumunska a budoucích nových členských zemí EU omezit přístup na tuzemský pracovní trh. Bulhaři a Rumuni se nyní mohou v Česku o práci ucházet bez překážek, a to od ledna, kdy obě země vstoupily do unie. České zákony již nyní umožňují zavést takové omezení vůči ostatním členům EU. ČR je ale může využít jen ve vztahu k zemím, které omezují zaměstnávání Čechů.

Opozici se ve sněmovně podařilo původní předlohu doplnit o ustanovení, podle něhož by se výše příspěvku za zaměstnávání zdravotně handicapovaných měla odvíjet od minimální mzdy. Příslušné firmy by tak na návrh ČSSD od státu dostávaly více peněz, než kolik by měly podle jednoho z balíku reformních zákonů, které vláda prosadila v létě.

Předsedkyně senátního sociálního výboru Alena Palečková (ODS) uvedla, že vládní návrh rozlišuje příspěvek podle druhu zdravotního postižení. Za zaměstnávání člověka s těžším postižením budou firmy dostávat základní fixní příspěvek ve výši 9000 korun, na osobu s lehčím postižením 6500 korun. Tento limit má svým způsobem motivovat firmy k zaměstnávání lidí s různým typem zdravotního postižení, uvedla Palečková.

Návrh ČSSD by podle ní znamenal to, že příspěvek by nyní představoval 8000 korun na osobu bez ohledu na druh postižení. Vazba na minimální mzdu by otevírala možnost valorizace příspěvku, která je v ostatních oblastech pozastavena, uvedla Palečková.