Vyřizování ochranných známek původu bude zřejmě jednodušší

Novela podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana (ODS) upravuje postup žadatelů o získání ochrany původu a zeměpisného označení. Těžiště řízení o zápis do příslušného rejstříku přesouvá na členské státy EU. Žadatelé se mají obrátit na Úřad průmyslového vlastnictví, který bude žádosti projednávat na národní úrovni, a pak je postoupí orgánům EU.

Norma upravuje také postup při podávání námitek českých občanů nebo firem proti zápisu označení u zemědělských výrobků a potravin, které nemají svůj původ na území ČR. Za Česko bude v takových případech jednat Úřad průmyslového vlastnictví společně s ministerstvem zemědělství.

Systém označování výrobků z určitých zeměpisných oblastí, které se pak nesmějí vyrábět nikde jinde, vznikl v roce 1992. První tři registrace Česko získalo při vstupu do unie, neboť zápis budějovického piva, budějovického měšťanského varu a českobudějovického piva si Češi jako jediní z nováčků vyjednali už v přístupové smlouvě k EU.

ČR má zatím nejvíc ochranných známek z nováčků EU, naposledy je letos v srpnu získaly hořické trubičky a suchary z východočeské Lomnice nad Popelkou. Několik dalších výrobků, třeba pardubický perník nebo mariánskolázeňské oplatky, na zisk ochranné známky aspiruje. Nejvíc ochranných známek mají středomořské země - Itálie, Francie, Španělsko a Portugalsko.

Chráněné zeměpisné označení spolu s další známkou - tradiční zaručenou specialitou - zajišťuje, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti. Chráněné označení původu se týká potravin vyráběných v určité geografické oblasti za využití uznaného know-how. Tuto známku získal například pohořelický kapr či žatecký chmel.