Trh očekává na počátku roku vzestup inflace až k šesti procentům. Následně od konce prvního čtvrtletí by podle odhadů měla inflace začít klesat. Inflace poroste především kvůli jednorázovým efektům, jako je například zdražení regulovaného nájemného, elektřiny, plynu nebo tepla. Od příštího roku rovněž stoupne spotřební daň na cigarety a do výše cen promluví i růst snížené sazby daně z přidané hodnoty z pěti na devět procent.
Růst cen potravin by měl inflaci podle centrálních bankéřů ovlivnit již před koncem roku. "Akcelerující ceny potravin představují v současnosti a pro nejbližší měsíce hlavní proinflační riziko," uvádí zápis. Mnozí členové bankovní rady podle zápisu připouští možnost, že meziroční inflace v listopadu a v prosinci bude vyšší, než předpokládala říjnová prognóza ČNB.
Naopak proti růstu cen působí výrazně silnější koruna, mírně nižší očekávané úrovně ekonomické aktivity ve třetím čtvrtletí a výhled poněkud pomalejšího hospodářského růstu v zahraničí. "Celková rizika prognózy jsou hodnocena jako mírně protiinflační, přičemž hlavní proinflační i protiinflační rizika jsou poměrně významně vychýlena," píše se v zápisu.
Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB zvýšit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,50 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny.