Investory lákají na jihu Moravy výzkumy

Jihomoravský kraj má třetí nejvyšší výdaje na vědu a výzkum z českých regionů. Vyplývá to z aktuálních údajů Českého statistického úřadu. Kdyby na výzkumné projekty v kraji přispíval každý obyvatel ze svých peněz, dal by do „vědecké“ pokladny ročně téměř čtyři tisíce pět set korun. Celkově to v kraji činí více než pět miliard korun. Výdaje škol a výzkumných ústavů přinášejí výsledky.
Jihomoravští vědci mají úspěchy v Česku i za jeho hranicemi. „Jihomoravský kraj má výbornou infrastrukturu ve svých univerzitách, i dostatek odborníků,“ tvrdí konzultant Jihomoravského inovačního centra Kamil Krč.
Jeho názor potvrdil i vědec z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně Jiří Damborský. „Na jižní Moravě je skvělé zázemí pro výzkum. Například výzkumné skupiny brněnské Masarykovy univerzity mají skvělé podmínky,“ řekl.
Masarykova univerzita v Brně spolu s firmou Enantis dosáhla velkých úspěchů například ve využití mikrobiálních enzymů. „Slouží k likvidaci yperitu a dalších ekologicky nebezpečných látek,“ řekl Krč. Tento výzkum se už dočkal patentu a nasazení do praxe.
Největším konkrétním úspěchem je podle něj připravovaný projekt Mezinárodního centra klinického výzkumu ICRC. „Projekt totiž bude po dokončení špičkovým prostředím pro rozvoj výzkumu a vývoje v lékařských technologiích a farmaceutickém průmyslu,“ konstatoval Krč.
V oblasti na pomezí biologie a medicíny vidí velkou budoucnost jihomoravských výzkumníků Damborský. „Vědecké skupiny by měly pracovat na aktuálních tématech na jakémsi pomezí jednotlivých disciplín.
Přitáhnou tím firmy i investice na jih Moravy,“ myslí si Damborský. Výsledky takových výzkumů mohou například nemocným lidem zpříjemnit život. „Může dojít k takzvané personalizaci medicíny. To by v praxi znamenalo, že by lékaři pacientovi předepisovali léky přímo šité na míru s ohledem na genetické informace,“ vysvětlil Damborský. V Brně se ve školách a ve výzkumných ústavech koncentruje velké množství odborníků. „Město poskytuje ideální podmínky pro rozvoj vědy zejména díky existenci inkubátorů zaměřených na začínající firmy či absolventy vysokých škol,“ podotkl ekonom z Finance.cz Lukáš Buřík.
Říká, že pokud se do systému podpory vědy více zapojí státní správa a další organizace, stane se Brno výrazným konkurentem Prahy.
Podle Krče není porovnávání měst nebo krajů v České republice až tak důležité. „Úspěšní a schopní se totiž srovnávají se skutečnými soupeři. Pro Jihomoravský kraj by to měl být minimálně středoevropský region,“ myslí si Krč.
Pro Jihomoravský kraj je dobré, že zahraniční i domácí firmy si uvědomují kvalitní zázemí pro vědecké objevy v tomto regionu. „Stále více brněnských firem se uchyluje k investicím do vědy a výzkumu,“ řekl Buřík. Většinou se snaží najít si mladé talenty.
„Spolupracují s vysokými školami a snaží se vychovat vlastní odborníky už během studia. Pokouší se tak vyřešit nedostatek kvalifikovaných pracovníků,“ dodal Buřík. Mezi takové firmy, které na jihu Moravy působí, patří podle něj například Honeywell, Acision nebo IBM.
S Honeywell má zkušenosti i student Vysokého učení technického v Brně Luděk Soukup. „Vím, že tato firma dává šanci talentovaným studentům zapojit se už při studiu. V dalším ročníku bych se chtěl jejich projektu také zúčastnit,“ vyslovil přání student elektrotechnické fakulty.
Počty výzkumných pracovníků ve vyšším a vysokém školství v regionu výrazně rostou. Například ve srovnání s rokem 2001 je jich nyní o devadesát procent víc, tedy téměř dvakrát tolik.