Hospodářské vyhlídky Itálie, druhého největšího vývozce zemí Evropské unie do ČR a třetího trhu pro odbyt českého zboží, jsou nyní velmi dobré. Vládě premiéra Giuliana Amatiho se podařilo stlačit státní deficit, snižuje trvale nezaměstnanost a zvažuje snížení daňového zatížení pro dvě třetiny domácností a třetinu firem, přesto mezi malými a středními italskými podnikateli nevládne přílišné nadšení.
Řím totiž finančně podporuje zastoupení hospodářských komor v zahraničí a aktivně pobízí expanzi svých firem, ale především těch velkých. Především menší společnosti proto v mezinárodním srovnání konkurenceschopnosti ztrácejí půdu pod nohama. Mimo vysoké ceny ropy a silný dolar na tom mají podíl nedostatečné strukturální reformy na trhu práce, existence nemocného penzijního systému a neprůhledná státní správa.
"Provedení reforem zdržuje propojení stran s institucemi," tvrdí Edoardo Garrone, šéf svazu mladých podnikatelů. Stejný názor zastává ředitel severoitalského chemického podniku Aldo Fumagalli, pranýřující byrokratické průtahy. "Pro stavbu budov je třeba sedmi povolení, ekologických potvrzení deset a zdravotních dvacet, každé u jiného úředníka," říká Fumagalli. Příklad naznačuje rozbujelost správy, omezující podnikatele. "Stále zaostáváme za eurozónou," říká k tomu prezident Svazu mladých podnikatelů Nicola Tognana s tím, že sever dosahuje ve výkonnosti 80 procent Bavorska a jih pouze 60 procent.