MfD: Vláda zvažuje zakázku na likvidaci škod za 120 miliard Kč

Stát vlastníkům zamořených ploch slíbil, že jim za odstranění ekologických škod zaplatí. Dosud jim proplatil 36 miliard korun. Zbylé garance jsou odhadovány na dalších 123 miliard, uvedly noviny.

"Při současném tempu by to znamenalo více než dalších 25 let, což je situace, kterou se ministerstvo snaží řešit," vysvětluje Jakub Haas z tiskového oddělení ministerstva financí.

Úředníci celkem připravili tři návrhy, jak urychlit odstraňování zamořených vod či půd. První varianta počítá podle informací MF DNES se zvýšením počtu úředníků, druhá s tím, že by se o odstranění ekologických škod staraly samy společnosti a stát by jim to proplácel.

Úředníci, kteří přešli na ministerstvo ze zrušeného Fondu národního majetku, však doporučili variantu třetí, počítající s vyhlášením jedné obří státní zakázky na zbylé škody.

Řada dalších odborů ministerstva byla proti, ale ministr financí Miroslav Kalousek podle informací Mladé fronty Dnes návrh vyřešit vše najednou podpořil. K návrhu se před projednáním vládou měly šanci vyjádřit jen ministerstvo životního prostředí a Úřad vlády.

Ostatní ministerstva ho nedostala, včetně toho pro místní rozvoj, které má veřejné zakázky na starosti. Podle Haase neobsahoval text konkrétní kroky, ale jen obecný návrh dalšího postupu, a proto ho ostatní ministerstva nemusela vidět.

"Je absurdní, že u tak velké zakázky se k tomu nemohou vyjádřit všechny úřady. Měla by to být široce diskutovaná věc," míní David Ondráčka z Transparency International.

Vláda už koncem listopadu vzala bez povšimnutí veřejnosti návrh s preferovanou variantou na vědomí a zadala Kalouskovi, ať si nechá vypracovat právní a odborné analýzy, co je možné v této věci udělat.

Samo ministerstvo teď nechce žádné podrobnosti sdělovat. "Pokud by se ukázalo, že dané varianty nejsou právně realizovatelné, mohlo by to vyvolat zcela zavádějící očekávání a diskuse," uvedl Haas.

Takto obří soutěž o zakázku za státní peníze s sebou nese řadu rizik. "U větších zakázek je vždy větší prostor pro korupci," říká právník a autor řady publikací o veřejných zakázkách Radek Jurčík.

Naopak výhodou by podle něj měla být úspora z důvodů množstevní slevy. To však závisí na tom, jestli stát správně výběrové řízení vypíše. "Třeba u dálnic, když se staví delší úseky, tak je to dražší, než když se staví po menších kouscích," dodává Ondráčka.

Nejasné navíc je, kdo by vůbec na takto velkou zakázku mohl dosáhnout. "Neumím si představit firmu, která by to byla schopna zvládnout. Musela by to leda rozprodat," říká spolumajitel firmy G-Consult, která se sanacemi zabývá, Michal Kofroň.

Už dnes to podle lidí z oboru funguje tak, že o ty největší tendry se hlásí hlavně velké stavební firmy jako Skanska, Geosan, Tchas nebo OHL ŽS. Ty pak často najmou na takovou práci jako vyčištění půdy či spodních vod menší specializované firmy.

"Stomiliardová zakázka je tak mimořádný objem, že si jen stěží lze představit, co by takový tendr obsahoval," říká za Skansku Ondřej Šuch k tomu, jestli by byli schopni do něčeho takového jít.