TS: Domácnosti čeká největší zdražení tepla za 10 let

Za každý dodaný gigajoule tepla si v příštím roce průměrná domácnost v Česku připlatí 41 korun. Podle Teplárenského sdružení se cena zvýší nejvíce od roku 1998, kdy byly zrušeny dotace na dálkové teplo a kdy výrazně vzrostla cena zemního plynu. Tehdy teplo podražilo o 52 korun za gigajoule, od té doby průměrný meziroční nárůst cen tepla dosahoval 12 korun za GJ.

Polovinu cenového nárůstu v novém roce lze podle Teplárenského sdružení přičíst zvýšení daní. Od ledna se totiž zvyšuje snížená sazba daně z přidané hodnoty z pěti na devět procent, nově se bude rovněž platit ekologická daň. Státní pokladně tak každá domácnost s průměrnou spotřebou napojená na teplárny přispěje na daních za teplo pro vytápění a ohřev vody 1050 korun ročně navíc.

Zbytek jde na vrub dražším vstupům, například uhlí či zemního plynu, či vyšším mzdovým nákladům.

O kolik zdraží teplo v jednotlivých lokalitách, závisí především na tom, jakou surovinu teplárna spaluje a zda současně s teplem vyrábí elektřinu či nikoli. Právě to rozhodne, v jaké výši se do ceny promítne nová ekologická daň.

"Ekologickou daní jsou bohužel nejvíce zatíženy zdroje, které už dnes nejsou levné. Jsou to ty, které spalují uhlí a nevyrábějí kombinovanou výrobu elektřiny a tepla," řekl již dříve předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt.

Na největší zdražení se budou muset podle TS připravit domácnosti připojené na teplárnu spalující uhlí, která zároveň nevyrábí elektřinu. Zaplatí meziročně o 75 korun za gigajoule více. Takové zdražení se bude týkat zhruba 10.000 domácností, odhadl mluvčí sdružení Pavel Kaufman. S obdobným navýšením musejí počítat i domácnosti, které odebírají teplo ze zdrojů na zemní plyn bez kombinované výroby.

Teplárenské sdružení zastupuje šest desítek výrobců a distributorů tepla, kteří zásobují úhrnem 1,1 milionu domácností v Česku. Členy sdružení jsou rovněž projektové organizace, univerzity a další společnosti působící v teplárenství.