Ekonomika přichází o miliardy korun

Vláda by sice měla podle dva týdny starého doporučení tripartity přijmout okamžité operativní opatření proti nelegálním dovozům zboží, výrobků a průmyslových a agrárních surovin, takového úkolu se však zatím nezhostilo žádné z příslušných ministerstev. Ačkoli všechny odvětvové asociace již před posledním zasedáním tripartity připravily klíčové materiály pro vypracování nařízení, jeho návrh musí vládě předložit buď Ministerstvo průmyslu a obchodu, anebo Ministerstvo financí.

"Zatím se tady nic nepřipravuje, spíše k tomu má blíže Ministerstvo financí," řekla našemu listu mluvčí MPO Dagmar Plachá. "Nevím, že by se na návrhu konkrétního nařízení u nás dělalo, ale na konkrétních krocích se v tomto případě vždy pracovalo a pracuje na Generálním ředitelství cel," řekl mluvčí MF Libor Vacek.

Podle všeho se o předkladateli dlouho očekávaného nařízení rozhodne počátkem listopadu při jednání náměstků obou ministerstev s prezidentkou Svazu obchodu ČR Helenou Pískovskou, která je zároveň předsedkyní tripartitní komise pro řešení nelegálních dovozů. "Určitě bude ještě dohadování, kdo to bude předkládat, každopádně je pro přípravu opatření klíčové, aby bylo v souladu s článkem č. 7 Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT)," uvedla pro HN mluvčí Generálního ředitelství cel Ivana Bednářová.

Jak Ministerstvo průmyslu, tak Ministerstvo financí se již v minulosti podílelo na vypracování mnoha zákonů, které měly zrovnoprávnit obchodní a podnikatelské podmínky na vnitřním trhu. Jedná se například o zákon o některých opatřeních při dovozu a vývozu výrobků a licenčním řízení, zákony o České obchodní inspekci a České zemědělské a potravinářské inspekci či novela živnostenského zákona. V přípravě je nyní také návrh nového celního zákona, od kterého si tuzemští podnikatelé slibují účinnější postih podvodných dovozů. Například zpřísnění stánkového prodeje, kde se zboží ze zmíněných dovozů uplatňuje, ale vedlo pouze k vychýlení toku tohoto zboží přímo do velkoobchodní sítě.

Dovozci zboží a průmyslových surovin zpravidla deklarují na hranicích mnohonásobně nižší cenu tohoto zboží, než za jakou je nakoupili a hodlají prodat na trhu. Z této ceny se totiž vypočítává clo a daň z přidané hodnoty. Tato stále se rozšiřující praxe, které nejsou ušetřeny ani další postkomunistické země, stojí státní pokladnu a tuzemské podnikatele ročně podle odhadu padesát až sto miliard korun. Obcházení daňové a celní povinnosti se týká zejména textilu, obuvi, potravin, drobného spotřebního zboží, ale také oceli a ojetých automobilů.