Kratší pracovní úvazek nejen pro rodiče

Zaměstnanci a zaměstnavatelé, co se týče délky pracovního úvazku rozlišují dva pojmy, a to plný pracovní úvazek a kratší pracovní úvazek. Plný pracovní úvazek podle zákoníku práce znamená, že zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele po stanovenou týdenní pracovní dobu (obvykle 40 hodin), zatímco u kratšího pracovního úvazku se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodli na sjednání kratší pracovní doby.

Obvykle se setkáváme s tím, že potřeba kratšího úvazku vznikne až v průběhu již existujícího pracovního poměru. Pokud tedy zaměstnanec požádá zaměstnavatele o kratší délku pracovního úvazku a zaměstnavatel mu vyhoví, je třeba provést změnu obsahu pracovního poměru.  Obvykle se tak děje písemnou dohodou, a to  ve formě dohody o změně pracovní smlouvy či nebo dodatku k pracovní smlouvě.

Zákoník práce v § 241 odst. 2 dokonce stanoví případy, kdy je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti o kratší pracovní dobu nebo o jinou vhodnou úpravu pracovní doby: „Požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let, těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnanec, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě soustavně pečuje o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu, o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.“

Odměna za práci a kratší pracovní úvazek

Kratší pracovní úvazek má v sobě jeden háček a to ten, že zaměstnancům pracujícím na tento úvazek přísluší tomu odpovídající mzda nebo plat. Pokud tedy má zaměstnanec stanovenu měsíční mzdu, resp. plat, může tato částka odpovídat výši pro plný pracovní úvazek. Tzn. že se tato částka sníží podle délky kratšího pracovního úvazku.  Pokud ovšem zaměstnanec dostává hodinovou mzdu, její výše se pro zaměstnance s kratší pracovní dobou nemění, ale díky tomu, že odpracuje v měsíci méně hodin, bude jejich měsíční výdělek nižší než kdyby pracovali po stanovenou týdenní pracovní dobu.

Zaměstnavatel nemůže nikdy o své vůli jednostranně nařídit zaměstnanci kratší pracovní dobu. S touto případnou změnou je vždy nutný souhlas zaměstnance.

Rodičovská dovolená a kratší pracovní úvazek

O kratší pracovní úvazek mají většinou zájem především ženy, které pečují o malé děti. Často také ženy, které jsou na rodičovské dovolené (do tří let věku dítěte) nebo ty, které ještě pobírají rodičovský příspěvek.

Často tak řeší problém, jak se vrátit do zaměstnání na kratší dobu před tím než dítě dovrší věku tří let, tedy dříve než jim skončí dle zákoníku práce rodičovská dovolená. Rodičovská dovolená může být poskytnuta nejdéle do doby kdy dítě dosáhne věku  tří let. Má-li tedy rodičovská dovolená trvat, nemůže  zaměstnanec vykonávat práci v pracovním poměru, s nímž je tato překážka v práci spojena. Vrátí-li se zaměstnanec do práce před 3 rokem dítěte do zaměstnání a začne vykonávat práci v rámci kratšího pracovního úvazku, končí tak čerpání rodičovské dovolené. Zaměstnanec tedy pracuje na základě své dosavadní pracovní smlouvy, která může být změněna dodatkem o kratší délce pracovní doby.

Ovšem pokud rodič uzavře se zaměstnavatelem další pracovní poměr, na trvání rodičovské dovolené ze stávajícího pracovního poměru to nemá vliv. Ovšem v tomto případě je třeba myslet na to, že zaměstnanec v dalším pracovním poměru u stejného zaměstnavatele nemůže vykonávat práce, kterou jsou stejně druhově vymezeny. Zaměstnanec tedy nemůže vykonávat u jednoho zaměstnavatele v rámci dvou pracovních poměrů práci se stejnou náplní.

Zaměstnání rodiče, ale nemá vliv na pobírání rodičovského příspěvku, neboť podle zákona o státní sociální podpoře náleží příspěvek rodiči, i když pracuje, pokud splní podmínky dané zákonem, tj. celodenní a řádné péče o dítě. Rodič tedy v současné době může začít chodit do práce i v době, kdy ještě pobírá rodičovský příspěvek. Rodič tak může pracovat a pobírat mzdu a zároveň čerpat rodičovský příspěvek.

Kratší pracovní úvazek rovná se nižší důchod

Kratší pracovní úvazek přináší, ale také jeden problém, který si možná mnoho lidí neuvědomuje. Kratší pracovní doba rovná se také nižší mzda a tím také nižší odvody na sociální pojištění. To tedy znamená, že pokud budete delší dobu na tento kratší úvazek pracovat, budete mít nižší vyměřovací základy v daných letech pro výpočet důchodu.

Stále se hovoří o tom, že u nás se kratšího pracovního úvazku oproti zahraničí využívá velmi málo, ale i toto může mnoho lidí ovlivnit v tom, že raději než aby se více věnovali rodině – dětem, nastoupí například po rodičovské dovolené do práce hned na plný pracovní úvazek, i když by jim třeba zaměstnavatel umožnil pracovat po kratší dobu.

Rozhodnutí je na každém jak se k tomuto postaví. Zákoník práce dává tuto možnost a je na každém, aby si sám zvážil pro a proti, a rozhodl se, pokud mu to zaměstnavatel umožní, pro případný kratší pracovní úvazek.