Elektřina zatíží rozpočty

Zhruba o sedmatřicet korun více zaplatí v příštím roce za elektřinu každý člen domácnosti. Vyplývá to z odhadů Ministerstva financí, které takový nárůst předpovídá v souvislosti s chystaným zvyšování cen elektřiny. "Od prvního ledna příštího roku zdraží elektřina v porovnání s letošním rokem pro domácnosti v průměru o čtrnáct procent, u velkoodběratelů maximálně o 4,4, procenta," sdělil HN tiskový mluvčí resortu financí Libor Vacek.

Pro drobné odběratele (především domácnosti) dojde ke změně struktury tarifů. Ty budou odvozeny od kapacity hlavního vstupního jističe. V současné době se totiž výše jednotlivých tarifů určuje podle počtu a celkového výkonu spotřebičů v domácnosti. "Mnohé rodiny přeplácely, platily distributorům neúměrně vysoké zálohy za odebranou elektřinu. "Pro některé domácnosti půjde jen o minimální zdražení, jiné naopak na celé změně mírně vydělají," komentuje chystanou změnu Vacek.

"Jak bude vypadat nová struktura tarifů, ještě nevíme, vše vázne na spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Resort financí pouze schvaluje zvýšení cen na žádost MPO," dodal Vacek. Změna struktury tarifů bude známa o něco později.

Velkoodběratelů by se podle odhadu MF mělo zdražení dotknout minimálně.

Ceny elektřiny pro domácnosti vzrostou navzdory tomu, že elektrárenská společnost ČEZ ovládající přes šedesát procent tuzemského trhu před nedávnem deklarovala, že svým velkoodběratelům, distribučním společnostem sníží v souvislosti se spuštěním Temelína prodejní ceny o 20 %. Distributoři však nepočítají s tím, že by nějak významně korigovali ceny směrem dolů. Většina z nich počítá s tím, že nabídne výhodnější podmínky svým velkoodběratelům, tedy průmyslovým podnikům. O jaké změny podmínek půjde, však momentálně nehodlají komentovat. Podle nich budou sestaveny teprve poté, co uzavřou dodavatelské smlouvy s ČEZ na příští rok. Žádný z osmi distributorů však doposud smlouvu neuzavřel, což potvrdil i tiskový odbor ČEZ.

Náklady na bydlení strmě rostou

Na domácnosti v příštím roce čekají větší výdaje nejen za spotřebu elektřiny, ale i za plyn a nájemné. S ohledem na rostoucí světové ceny plynu a ropy navrhuje pro příští rok MPO zdražit plyn pro konečné odběratele o 24,1 až 34,9 procenta. Žádost MPO v současné době analyzuje Ministerstvo financí, které s konečnou platností rozhodne, k jak velkému zdražení vydá souhlas. Již dnes je ale jasné, že například domácnostem stoupne cena plynu o více než 10,7 %, jak koncem loňského roku původně schválila vláda. Největší zdražení se dotkne velkoodběratelů, které zřejmě přesáhne 35 procent. Zvýšení odběratelských cen by mělo dostat z nepříznivé situace i monopolního dovozce plynu do ČR, společnost Transgas. Firma v současnosti na jednom prodaném metru krychlovém plynu prodělává 70 až 75 haléřů.

Uvolnění cen se týká i platby za nájemní bydlení. Od prvního července letošního roku stouplo nájemné v rámci deregulace o 4,9 procenta. Například u průměrného bytu o rozloze šedesát metrů čtverečních je to měsíčně navíc 40 až 100 korun. Pro příští rok není zatím výše růstu nájemného stanovena. Podle Ministerstva pro místní rozvoj se však do roku 2002 počítá s úplnou deregulací.

Do konce roku 2002 by podle předpokladu Ministerstva financí průměrná domácnost měla za bydlení platit měsíčně zhruba o 450 korun více než v letošním roce. Již letos průměrná domácnost za bydlení platí o 224 korun měsíčně více než loni.

Neefektivní regulace

Cenová politika české elektroenergetiky se stále liší od zemí Evropské unie. Ceny nevyjadřují skutečnou hodnotu, což je základní kámen úrazu. Stále se uplatňují křížové dotace zohledňující sociální hlediska. Podniky prostřednictvím vysokých cen za odebranou elektřinu dotovaly domácnosti, jejichž poplatky byly nízké a nestačily pokrýt ani výrobní náklady na odebraný proud. Několikrát byla tato skutečnost kritizována i experty Evropské unie.

Průměrná výše cen elektřiny je totiž založena na zkreslené účetní hodnotě výrobních a přenosových zařízení. Regulace odvětví, která má v energetice nahrazovat tržní prostředí, přitom nefunguje efektivně. Stát v roli regulátora často selhává. Východiskem z této situace je vytvoření fungujícího trhu s elektřinou, což předpokládá odstranění cenových deformací v co nejkratší době.

Odstranění křížových dotací je jednou z podmínek přijetí České republiky do Evropské unie. Pokud ji nesplní, nebude při vstupním jednání uzavřena energetická kapitola. Začlenění ČR do struktur Evropské unie se tak může zpozdit.

Teprve privatizace srazí ceny

V roce 2002 se podle nedávno přijatého energetického zákona otevře tuzemský trh s elektřinou, dominantní postavení společnosti ČEZ, která v současnosti ovládá kolem třiašedesáti procent tuzemského trhu, pomalu skončí. Ekonomové odkazující na zkušenosti ze zahraničí předpovídají pokles cen elektřiny pro odběratele. Většina firem na trhu ve snaze získat zákazníky v novém prostředí srazí ceny na minimum bez ohledu na své zisky. Jako jeden z příkladů může posloužit Skandinávie, kde po otevření trhu zlevnila elektřina o několik desítek procent.

Pokles však nemusí být podle Petra Zahradníka z Conseq Finance trvalý. Poukazuje na příklad z Velké Británie, která má s liberalizovaným trhem několikaleté zkušenosti. "Po dlouhodobém zlevňování teď zřejmě pod vlivem uzavíraní kartelových dohod mezi jednotlivými subjekty na trhu ceny opět rostou," vysvětlil.

Zahradník zároveň upozornil, že cenová hladina platná v době působení monopolu na trhu by neměla být zpravidla překročena po jeho otevření. "Zda bude mít liberalizace trvalý vliv na pokles cen, se teprve ukáže. Záleží, zda výrobci a distributoři přežijí své nízké ceny z počátku otvírání trhu," dodal Zahradník.

Každý si bude moci vybrat

Nový energetický zákon otevře tuzemský trh s elektřinou. Například domácnosti si budou moci od roku 2006 vybrat podle vlastní úvahy dodavatele elektřiny. Zkušeností z EU, zejména Německa, které s liberalizací trhu s energiemi začalo nejdříve, ukazují, že zdaleka ne všichni mají o zpestření nabídky v praxi skutečný zájem. Přesto volný trh s elektřinou zde má pozitivní vliv na snížení cen, protože dodavatelé energií cítí možnou konkurenci. Vedle toho je liberalizovaný trh nutí zlepšovat služby, nabízet nejrůznější výhody zákazníkům, případně slevy. Pro největší podniky se u nás otevře trh od roku 2002. Dodávky elektřiny si tak budou moci nasmlouvat s distribuční firmou, ale také přímo s výrobcem, případně obchodní společností, která bude v roli prostředníka. Menší odběratelé dostanou možnost volby od roku 2003, případně od roku 2005. O rok později již má mít možnost si vybrat dodavatele každý. Na dodržování pravidel trhu s elektřinou a plynem a na ceny jednotlivých společností bude dohlížet Regulační úřad, který bude sídlit v Jihlavě. Druhou nově vzniklou institucí podle energetického zákona je operátor trhu, který se například bude zabývat vypořádáním plateb za energie podle skutečných odběrů.

Ekonomiky se zdražení nedotkne

"Deregulace plánovaná na příští rok se dotkne jen několika málo největších odběratelů elektrické energie a nebude tedy mít podstatnější vliv na ekonomiku jako celek," tvrdí Ondřej Schneider ze společnosti Patria.

Podle analytika Richarda Podpiery ze společnosti Atlantik Finanční trhy má elektřina v současném spotřebitelském koši váhu 25,2 promile a nelze předpokládat, že by se její váha v novém koši podstatně lišila. "Růst cen elektřiny o 14 % by tak měl zvýšit index spotřebitelských cen o 0,35 %. Takové zvýšení cen elektřiny by samo o sobě nemělo mít měřitelný dopad na celkovou spotřebu - koupěschopnost domácností," pokračoval Podpiera a zároveň upozornil, že spolu s dalšími úpravami regulovaných cen, například plynu apod., by se mohl mírně zpomalit růst reálných mezd. "Domácnosti by pak měly menší chuť utrácet, ale i tak by byl dopad malý," dodal.

"I nadále bude platit, že cenový skok v lednu i meziroční vývoj cen elektřiny bude několikanásobně překonávat vývoj celkové spotřebitelské inflace," tvrdí Petr Zahradník ze společnosti Conseq Finance. Podle něj lze předpokládat, že dopad onoho zvýšení do meziroční inflace se bude pohybovat v řádu desetin procentního bodu. "Ve spotřebě domácností se cenový skok opět dotkne rodin s nízkou úrovní příjmů. Zdražení zasáhne strukturu jejich výdajů daleko větší měrou než v případě domácností s vysokými příjmy," tvrdí. Rodiny s nižšími příjmy tak razantně změní strukturu svých výdajů.