Demokraté v Senátu se chtěli vyhnout hrozícímu vetu prezidenta George Bushe, a proto některé nejradikálnější požadavky ze zákona vyňali. Zmizel tak především článek, který ukládá dodavatelům elektřiny vyrábět 15 procent energie z obnovitelných zdrojů. Nakonec byly vyškrtnuty i dodatečné daně na ropné a plynárenské firmy v sumě 13 miliard dolarů. To demokratům také zabránilo trvat na podporách pro výrobce větrné elektřiny.
Předpokládá se, že Sněmovna reprezentantů novou podobu zákona schválí. Krátce po hlasování Senátu Bílý dům uvedl, že prezident zákon podepíše.
Nejdůležitějším opatřením zákona je požadavek na snížení průměrné palivové náročnosti aut každé automobilky na 6,7 litrů na 100 kilometrů během příštích třinácti let. Jde o první takový zákon od roku 1975. Dosud platí pro výrobce maximální průměr 8,5 litru na 100 kilometrů pro osobní auta a 10,6 litru pro sportovní užitkové vozy (SUV), malá nákladní auta a minivany. Opatření by mělo omezit spotřebu ropy v USA o 1,1 milionu barelů denně, což je asi pět procent celkové spotřeby.
Podle vůdce senátní většiny Harryho Reida nová legislativa "ušetří spotřebitelům peníze, začne omezovat náš návyk na ropu a bude prvním malým krokem v našem boji o potlačení globálního oteplování". Jiní však upozorňují, že to nebude zadarmo, protože automobilky přenesou náklady na vývoj účinnějších motorů na spotřebitele, a těm, kterým se to nepodaří, čeká krach, jehož důsledkem budou statisíce ztracených pracovních míst.
Proti zpřísnění standardů se po léta stavěli výrobci automobilů, podle nichž by se kvůli novým požadavkům auta neúměrně prodražila, klesl odbyt a museli by propouštět. Zajedno s nimi byly i odbory. Proti regulacím tradičně vystupovali republikáni a na stranu autovýrobců se přikláněli i demokratičtí kongresmani ze států s výrazným zastoupením automobilového průmyslu.
Zákon rovněž požaduje zvýšit americkou produkci biopaliv do roku 2022 na pětinásobek současného stavu, což nadšeně vítají farmáři a výrobci biolihu. Přitom používání biopaliv vyráběných z běžných potravinářských plodin jako kukuřice nebo řepka stále častěji kritizují vědci i mezinárodní instituce od OSN přes MMF po OECD. Poukazují na to, že produkce pohonných hmot na polích celkově k omezování emisí nijak nepřispívá, spotřebu ropy nešetří a navíc ničí životní prostředí a zdražuje ceny potravin. Podle týdeníku The Economist může za letošní prudké celosvětové zdražení potravin právě rozsáhlý nárůst produkce biolihu z kukuřice v USA.