Spory při registraci tradičních výrobků má řešit expertní skupina

Některé nové členské země si podaly žádost o registraci výrobků, které jsou obvyklé i v sousedních zemích. Slováci a Poláci tak chtějí získat ochranu loveckého salámu, kabanosu, spišských párků či špekáčků. Pokud by Brusel známky skutečně udělil a čeští producenti by je chtěli nadále používat, museli by se při výrobě držet přesně stanoveného postupu, jinak by název nemohli používat.

"Půjdeme výrobek po výrobku, budeme diskutovat. Jsou výrobky, na kterých nám eminentně záleží, jako například lovecký salám, špekáčky, kabanos. Na druhé straně, například nitranský salám je pravděpodobně něco, co si spíše obhospodařuje slovenská strana. Rozhodli jsme se, že máme politickou vůli tento problém řešit smírem," řekl Gandalovič.

Česko zatím žádnou žádost o registraci tradičního názvu výrobku nepodala, má již ale schválenu ochranu zeměpisného označení pro 12 výrobků. Evropská komise jednání o žádostech sousedních zemí podle Ganadloviče dosud nezahájila.

"Ve většině jednotlivých produktů jsme úplně na začátku. Vždy je ale možné, aby do toho další země vstoupily. Nyní potřebujeme zjistit, co si budeme držet a v čem podpoříme Česko nebo Polsko. Jsme otevření na společný postup u jakéhokoliv produktu," uvedla slovenská ministryně zemědělství Zdenka Kramplová.

Většina uzenářských výrobků, o jejichž registraci Polsko či Slovensko usilují, byla údajně vyvinuta v období existence Československa a byla tehdy vyráběna podle jednotných technických norem. Od zrušení těchto norem v souvislosti s rozdělením Československa jsou tyto výrobky vyráběny na území více států podle různých receptur.