SŽDC zahájila rekonstrukci železničního uzlu Břeclav

Největších změn dozná samotné nádraží v Břeclavi. Podchody pro pěší z počátku minulého století se zmodernizují a vybaví výtahy, počet nástupních hran se zvýší z dosavadních osmi na 12, čímž se zvětší kapacita spojů.

Výměna 21,7 kilometru opotřebovaných kolejí, zastaralých výhybek a asi 40 kilometrů trakčního vedení zase umožní rychlejší průjezd vlaků. Zatímco dosud musejí vlaky přes přednádraží projíždět osmdesátikilometrovou rychlostí, po rekonstrukci uzlu to bude 130 kilometrů v hodině. "Nejobtížnější částí této stavby je rekonstrukce pětikolejného mostu přes řeku Dyji," řekl Václav Bartoněk, člen představenstva firmy OHL ŽS, která je jedním ze tří zhotovitelů stavebních prací.

Podle hlavního inženýra projektu Radoslava Moláka z projektové firmy Sudop Brno by měly všechny úpravy především zvýšit komfort cestujících. Větší kapacita nádraží umožní, aby cestující, kteří přestupují na jiný spoj, nemuseli přecházet na jiné nástupiště. Čtyři nové nástupní hrany budou určeny především pro obsluhu spojů v rámci Integrovaného dopravního systému s rychlým přestupem na nedaleké autobusové nádraží.

Souběžně s rekonstrukcí kolejiště se změn dočká také výpravní budova nádraží, která patří Českým drahám. V modernizované hlavní hale tak například přibude informační panel Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Větší komfort a zkrácení doby přepravy čeká i cestující jedoucí ve vlaku. Modernizovány budou také zabezpečovací a vyhřívací systémy u výhybek, v obydlených částech města oddělí koleje od zástavby nové protihlukové stěny.

Rekonstrukce uzlu v Břeclavi je první zahájenou stavbou po schválení operačního programu Doprava. Podle Jiřího Nováka ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) by z něj mohl stát na stavbu získat až 1,5 miliardy korun. "Dalších 800 milionů tvoří úvěry od Evropské investiční banky, zbytek uhradí SFDI," řekl dnes novinářům Novák.

Podle Komárka ale bude dotace z EU nižší, protože lze žádat jen o úhradu takzvaných uznatelných nákladů, které jsou nižší než celkové náklady na stavbu. Žádost o dotaci odešle SŽDC do Bruselu ještě do konce letošního roku. "Celkem může Česká republika vyčerpat na výstavbu a opravu železniční sítě v letech 2007 až 2013 asi 70 miliard korun. Velkou podporu unie směrem k české železnici dokládá i fakt, že na ni jdou stejné peníze, jako do výstavby a oprav silnic," řekl Komárek.

Zrekonstruovaný železniční uzel Břeclav propojí oba již hotové železniční koridory. První koridor vede z Děčína přes Prahu, Pardubice, Českou Třebovou a Brno do Břeclavi, druhý z Petrovic u Karviné přes Přerov do Břeclavi plus odbočka z Přerova na Olomouc a Českou Třebovou. Oba koridory byly dostavěny v roce 2004 a dohromady stály 73 miliard korun. Ve výstavbě jsou nyní třetí koridor z Chebu přes Plzeň, Prahu, Českou Třebovou, Přerov a Ostravu na slovenské hranice a čtvrtý koridor z Děčína přes Prahu, Tábor, České Budějovice a Horní Dvořiště na hranice s Rakouskem. Ty vyjdou celkem na asi 110 miliard korun a hotovy budou nejdříve v roce 2016.