Rozpočet zatím prochází hladce

Peníze získané prodejem majetku státu jsou určitě příjmy mimořádnými. Pokud se použijí na úhradu starých dluhů, je to dobré. Pokud na investice, je to ještě lepší. Dost špatné ale je, pokud musí být použity například jako záplata na díry v penzijním systému.

V rozpočtu na příští rok půjde o první variantu. Příjmy z privatizace jsou určeny na umoření části starých dluhů.

Obavy čnb

Tvrdá kritika zvětšujícího se schodku veřejných financí ze strany centrální banky se nyní začíná rozšiřovat i na rozpočet státní. ČNB je hlavně znepokojena tendencemi v mandatorních výdajích. Jde totiž o to, že ty tvoří tzv. strukturální část rozpočtu, která není závislá na tom, v jaké fázi hospodářského cyklu se zrovna ekonomika nachází (penzijní systém je jedním z automatických stabilizátorů). Jde také o závazek tyto výdaje i v budoucnu udržet a zvyšovat, s ohledem na krajně nepříznivý demografický vývoj. Zatím jediným viditelným výsledkem snahy tuto věc řešit je zpřísnění pravidel pro odchod do předčasného důchodu.

veřejný dluh

Ztráta Konsolidační banky (KoB) je neřešenou záležitostí. Ve státním rozpočtu teď figuruje jako položka letitá, protože zůstal neuhrazen ještě záporný hospodářský výsledek z roku 1998 ve výši 14,4 miliardy. Spolu s 35,8 mld. za loňský rok a s odhadem ministerstva financí 20 mld. pro letošní rok rozhodně nejde o položku bezvýznamnou. Dluh má být uhrazen emisí státních obligací. Emisní kalendář pro příští rok počítá s vydáním státních dluhopisů a pokladničních poukázek v hodnotě 57 miliard, ale účel použití není uveden.

Ztráty KoB budou rovněž hlavním důvodem zvýšení veřejného dluhu. Svůj díl sice přinesou i místní rozpočty s deficitem kolem 10 mld. Kč, zde se ale zdá, že místní rozpočty prozatím mají dostatek vlastních prostředků. Má však smysl upozornit, že loňský a letošní rok byly svým způsobem výjimečné, protože obce inkasovaly příjmy z prodeje hlasovacích práv (jen v roce 1999 tyto příjmy činily téměř 30 mld. Kč). V následujících letech už obce s takovým dárkem počítat nemohou. Navíc díky novému systému rozdělování daní (viz dále) je pravděpodobné, že se rozpočty zejména menších obcí stanou napnutějšími.

Za rok 2000 by měl veřejný dluh dosáhnout hodnoty 72,3 mld. Kč. Celková jeho výše tak vzroste na 346,9 mld. Kč (18,3 % HDP). Podle predikce Ministerstva financí bude nepříznivý trend pokračovat a ke konci roku 2001 by jeho výše měla činit 389 mld. Kč. A to tuto hodnotu výrazně vylepší příjmy z privatizace, jež MF odhaduje na 109 mld. Kč.

Rostoucí veřejný dluh si vyžádá dodatečné zdroje z finančních trhů, které mohou na potřebu státu dluh profinancovat a reagovat tlakem na zvýšení úrokových sazeb. Jinými slovy upozorňujeme, že mohou vzrůst úrokové sazby státních dluhopisů, což se jednak nepříznivě promítne v nákladech dluhové služby a jednak může odrazit v nižší poptávce po ostatních cenných papírech (zejména podnikových a obecních dluhopisech a po akciích.

Nová pravidla

Takzvaný toleranční patent mezi ČSSD a ODS říká, že deficit státního rozpočtu pro rok 2001 nepřekročí 20 mld. Kč. Přesto vláda předkládá téměř 50miliardový schodek (přesně 48,979 mld. Kč) a rozpočet v prvním čtení prochází. Jak je to možné? Díky novým rozpočtovým pravidlům, které byly schváleny zákonem č. 218/2000 Sb. Toleranční patent byl totiž schvalován v době, kdy platily dosavadní pravidla daná zákonem č. 576/1990 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) a ty na rozdíl od dnešních pravidel neobsahovaly některé kapitoly - zejména Státní dluh a Operace státních finančních aktiv. 20miliardový schodek se pak týká pouze již v minulosti existujících kapitol, zatímco zbylých 28,979 mld. Kč dávají tyto nové kapitoly. V praxi jej tvoří schodek kapitoly operace státních finančních aktiv, kde příjmy dosahují 5,4794 mld. korun a výdaje 34,4593 mld. korun.

Rozpočtová pravidla však přinášejí i další změny. Jedním z nich je povinnost vlády předkládat střednědobé výhledy státního rozpočtu, a to na nejbližší dva roky následující po roku, pro který se rozpočet schvaluje. Je přitom zajímavé, že vláda do Sněmovny zatím předložila pouze návrh rozpočtu pro rok 2001 a nikoliv střednědobý výhled pro roky 2002-2003. Podle ministra financí Pavla Mertlíka však vláda předloží střednědobý výhled na následující schůzy sněmovny.

Změny i v případném provizoriu

Pokud nebude státní rozpočet schválen, řídí se v daném kalendářním roce hospodaření provizoriem, které je dáno objemem příjmů a výdajů státního rozpočtu schváleného pro předchozí rozpočtový rok. Výdaje státního rozpočtu se přitom uvolňují jednotlivým kapitolám do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v každém měsíci rozpočtového provizoria. Doposud byla situace taková, že rozpočtové provizorium se řídilo objemem příjmů a výdajů roku, pro který se schvaloval rozpočet. Vláda tak nebyla nucena usilovat o jeho schválení (vědomě pomíjíme, že neschválení představuje významný negativní ekonomický signál s vlivem na makroekonomickou stabilitu).

Pokud je potřeba v průběhu roku provést v rozpočtu úpravy (například v důsledku mimořádných výdajů), má vláda omezený manévrovací prostor 5 % celkového objemu schváleného rozpočtu výdajů kapitoly, u které se úprava provádí, a 10 % celkového objemu závazného ukazatele v kapitole. Úpravy nad 10 % závazného objemu lze provádět pouze se svolením rozpočtového výboru.

Další změna se týká státních záruk. Ty bude možno poskytovat pouze, pokud tak stanoví zákon. Vláda tak přichází o možnost o zárukách rozhodovat de facto libovolně, což jí dosavadní pravidla dovolovala.

Dělení příjmů ponovu

Na příjmové straně rozpočtu se zatím neprojeví vliv nově vzniklých krajů, jejichž činnost bude v příštím roce financována prostřednictvím dotací (v celkové výši 903 mil. korun). Rovněž okresní úřady nebudou mít vlastní daňové příjmy, způsob jejich financování bude stejný jako u jiných orgánů státní správy - prostřednictvím státního rozpočtu jako jedna z nových kapitol. Vlastní daňové příjmy tak připadnou pouze obcím. Zůstává jim výnos z daně z nemovitostí, jehož příjemcem je obec, na jejímž území se nemovitost nachází. Ostatní daňové příjmy obcí (uvedené v tabulce) se obrazně řečeno sesypou do jednoho pytle a rozdělí podle procenta připadajícího na každou obec. Procento se vypočte ve výši odpovídajícího poměru násobku počtu obyvatel obce podle počtu obyvatel obce k 1. 1. běžného roku a koeficientu velikostní kategorie obce k součtu těchto násobků všech obcí.

nejenom rozpočet

Rozpočet byl nejdůležitějším bodem, který minulý týden sněmovna projednávala. Přesto bychom neměli zapomenout na další zákony. Ve zkráceném projednávání, a tedy už v prvním čtení schválila novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, který zejména prodloužil na neurčitost jeho účinnost (doposud byla omezena koncem prosince letošního roku). Do třetího čtení pustila vládní novelu zákona o dani z příjmů s tím, že tento návrh pozměnila, když do něj zapracovala rovněž souběžně předložené poslanecké návrhy novely tohoto zákona. Do druhého čtení rovněž prošla novela zákona o spotřební dani. To novela zákona o dani z přidané hodnoty takové štěstí neměla, zejména proto, že přeřazovala některé výrobky a služby ze snížené (5%) do základní (22%) sazby, což se poslancům nelíbilo.

Ministr financí byl vůbec poměrně neúspěšný, protože z dílny jeho ministerstva neprošla ani novela zákona o správě daní a poplatků, ani novela zákona o účetnictví. Hlavním důvodem je skutečnost, že novela (stejně jako předcházející novela, kterou poslanci zamítli v létě) výrazně omezovala počet subjektů, které smějí vést jednoduché účetnictví.