Británie zatím není členem Evropského měnového systému. Pro někoho je její váhání těžko pochopitelné a kritické hlasy zaznívají i z vlastních řad. Na semináři s názvem Spojené království a euro se dost tvrdě v diskusi vyslovil i britský ambasador David Broucher, když vytkl řečníkovi, že "Bank of England je bankou pro jihovýchod Anglie". Měl tím na mysli, že kdyby byli bývali v EMU, neměli by vyšší sazby než eurozóna, což by bylo podle jeho názoru výhodné pro některé ze severních regionů.
Hlavním argumentem britské centrální banky, jímž zdůvodňuje skutečnost, že nevstoupila do EMU a že je to tak dobře, je obava z inflace. "Měli bychom nižší sazby, ale i vyšší inflaci, což by vedlo ke ztrátě konkurenceschopnosti," vysvětlil politiku Bank of England John Townend. "To by bylo nevýhodné pro celou Velkou Británii."
Královský úspěch
Oboustranné zájmy, pevný základ pro pokračující pozitivní a konstruktivní vztahy mezi Spojeným královstvím a zbytkem Evropské unie. Trochu nudně a jako z diplomatického protokolu zní tyto i jiné věty typu "máme užitek ze stabilní a prosperující Evropy, stejně jako má kontinentální Evropa zájem na stabilním a prosperujícím Spojeném království".
Ale skutečnost je opravdu taková, že Británie stojící mimo eurozónu je na tom ekonomicky dobře. Nejcennější je jistě stabilita. V období od roku 1993 rostly ceny v maloobchodě o 2,6 procenta; od třetího čtvrtletí 1992 se hrubý domácí produkt zvyšoval v průměru o 2,8 procenta. Jde zároveň o nejdelší období ekonomického růstu od doby, kdy existují záznamy. Nominální úrokové sazby jsou z pohledu mnoha dekád nejnižší a historicky nejnižší je i nezaměstnanost. Zdá se, jako by Británii nic nescházelo, zvláště když se podíváme na euro.
Euro má zachránit americké vystřízlivění
Mohutné depreciace eura ke všem hlavním měnám čekal asi málokdo po jeho impozantním vstupu na trh v lednu minulého roku. Za tu dobu euro ztratilo proti americkému dolaru 26 procent, proti jenu dokonce 29 procent a proti britské libře znehodnotilo o 16 procent.
Původně byly potíže eura vysvětlovány ekonomickou slabostí eurozóny. Ta však už pominula a mnoho klíčových indikátorů, zejména v Německu, svědčí o růstovém cyklu. Další vysvětlení, proč je společná evropská měna tak slabá, už nejsou tak zdůrazňována. Podle Johna Townenda bylo euro především úspěchem technickým a potřebnou stabilitu dodávala eurozóně Evropská centrální banka.
Nejmarkantnějším důvodem smutného stavu eura je ale americká ekonomika. "Hospodářství USA je magnetickým pólem, který přitahuje kapitál z eurozóny," řekl Townend. Podle něj je i otázkou, jak dlouho vydrží americký růstový zázrak. Zároveň si ale sám odpovídá: nabídková strana ekonomiky bude klesat a vztahy se samy upraví.
Je zajímavé, že ve prospěch společné měny hovoří některé studie zabývající se intenzitou vzájemného obchodu. Výzkum z kalifornské univerzity porovnávající 186 zemí a desítky tisíc dvoustranných obchodů po dobu dvaceti let potvrzuje, že dvě země se společnou měnou uskuteční třikrát více obchodů než národy, které používají různé měny. "Každý v EU by se měl připojit k euru, dříve nebo později," tvrdí šéf výzkumného týmu A. Rose ve zprávě agentury Bloomberg.
Starost o vlastní ekonomiku
Pokud jde o britskou měnovou historii, od druhé světové války nedošlo k situaci, kdy by byla domácí i vnější stabilita nastolena současně. Proč tedy takové váhání, když euro by stabilitu znamenalo? Podle Townenda neexistuje ideální řešení, které by znamenalo udržitelnou konvergenci na úrovni jednotlivých zemí. Za klíčové otázky považuje to, zda je britská ekonomika dost pružná, zda společná měna bude lepší pro investice britských subjektů a jaký dopad na finanční služby v Londýně bude tento krok mít. Bank of England zvažuje také, zda přijetí eura bude výhodné pro prosperitu země a zaměstnanost. Převažuje tedy pohled nejen finanční, ale i obecně ekonomický. Pokud odpovědi na tyto otázky budou pozitivní, předloží vláda návrh parlamentu a věc vstupu bude řešena referendem.
Avšak představa, že rozhodnutí o přijetí uskuteční současný parlament, není realistická. Jeho volební období bude končit v květnu roku 2002. Zatím je praktikována politika "připrav a rozhodni" spolu s Národním plánem změny.
Zatím vyčkávání
"Evropskou centrální banku by bolela hlava, kdyby byla Británie v EMU," soudí Townend. "Vedlo by to k inflaci ve Spojeném království nebo leckde v eurozóně k depresi." Nechce se Spojenému království nést náklady na udržení společné měny? Je dobré si počkat, až se zotavení potvrdí. Třeba se mezitím ochladí i americká ekonomika.
Pragmatismus britských testů pro vstup do EMU
- Udržitelná konvergence
- Žádoucí flexibilita britské ekonomiky
- Dopad na investice
- Dopad na finanční služby
- Dopad na zaměstnanost