MF: ČR asi nebude příští rok plnit další maastrichtské kritérium

"Po odeznění tohoto jednorázového šoku plynoucího z administrativních opatření se inflace vrátí na nižší úroveň, pozorovanou v minulých letech," uvádí materiál.

Mezi maastrichtská kritéria pro přijetí eura patří deficit veřejných rozpočtů, státní dluh, inflace a dlouhodobé úrokové sazby. Kurzové hledisko zatím ČR neplní, protože nevstoupila do mechanismu ERM II, který umožňuje pohyb koruny ve stanoveném pásmu.

Deficit veřejných financí byl loni jediným kritériem, které ČR neplnila. Kvůli němu EU již v roce 2004 s ČR zahájila proceduru při nadměrném deficitu. "Současné nastavení parametrů veřejných financí neumožňuje plnit kritérium vládního deficitu udržitelným způsobem," upozorňuje dokument.

Vláda se zavázala snížit deficit do roku 2010 na 2,3 procenta HDP. Letos MF očekává díky lepšímu hospodaření a růstu ekonomiky deficit 3,4 procenta, původně přitom hrozil až čtyřprocentní schodek.

S ostatními kritérii nemá ČR problém. Státní dluh je v poměru k hrubému domácímu produktu na polovičních hodnotách požadovaných EU, úrokové sazby jsou v české ekonomice nízké. Kurzové kritérium zatím ČR plnit nemusí a do systému směnných mechanismů ERM II se hodná země zařadit těsně před vstupem do eurozóny.

Materiál konstatuje, že dosud nebylo dosaženo dostatečného pokroku při vytváření podmínek pro přijetí eura, aby mohlo být stanoveno cílové datum vstupu do eurozóny. "Doporučení nestanovovat prozatím cílové datum pro vstup do eurozóny zároveň implikuje doporučení, aby ČR v průběhu roku 2008 neusilovala o vstup do mechanismu ERM II," píše se v dokumentu.

Stanovení data je totiž podle materiálu podmíněno přijetím dalších reforem veřejných financí, především důchodového a sociálního systému. Nutné je rovněž podle MF snížit deficit veřejných financí v roce 2012 na maximálně procento HDP a zajistit dlouhodobou udržitelnost vývoje veřejných financí. "Další reformy jsou nezbytné také pro zvýšení pružnosti české ekonomiky, zejména trhu práce," upozorňují MF a ČNB.

Analýzy ukazují, že z hlediska fungování českého hospodářství a připravenosti na přijetí jednotné měny nastává v poslední době určité zlepšení, současně však pro ČR zůstává problémem právě udržitelnost veřejných financí a zvyšování pružnosti české ekonomiky.

Čeští ekonomové vesměs uvádějí, že přijetí eura by v nejbližších několika letech přineslo Česku spíše více komplikací než výhod. Předčasný vstup do eurozóny by přibrzdil snižování rozdílů mezi ČR a vyspělejšími evropskými zeměmi, a zřejmě i zvýšil inflaci.

Podle premiéra Mirka Topolánka je přitom kvůli neprovedeným reformám důchodů a zdravotního systému nereálný pro přijetí eura i rok 2012, o kterém se v poslední době spekulovalo.

Po rychlém přijetí eura volají především exportéři, kterým nyní posilující koruna zdražuje jejich výrobky v zahraničí. Vstup do eurozóny by podle nich přinesl rovněž stabilizaci ekonomiky a pojistku proti ekonomickým výkyvům a ztrátám na tržbách.