Zatímco dosud šel tuzemský průmysl cestou odstraňování již vzniklých ekologických zátěží, do budoucna by měl více klást důraz na prevenci znečištění životního prostředí. Po včerejším setkání se na tom shodli ministr životního prostředí Miloš Kužvart a prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Petr Karas. Preventivní opatření vyplývají z norem, které ČR musí přijmout, aby vyhověla požadavkům EU.
"Měli bychom průmyslovým podnikům najít cesty, které je budou motivovat a nebudou pro ně znamenat větší administrativní zátěž," konstatoval Kužvart poté, co s Karasem a předsedou České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj Miroslavem Krejčím podepsali tzv. akční plán, podle něhož budou tyto instituce spolupracovat na lepším přístupu podnikatelů k informacím o nových normách EU v oblasti ochrany životního prostředí.
MŽP bude například zabezpečovat přístup podniků k autorizovaným překladům směrnic a nařízení EU. Podniky budou mít podle podepsaného plánu možnost podílet se od počátku na přípravě převzetí těchto norem. Jedním z klíčových "preventivních" zákonů, který ČR musí přijmout, je zákon o integrované prevenci znečištění a integrovaném registru znečišťování. Podnikatelé však jeho návrhu vytýkají vyšší administrativní náročnost, spojenou s úsilím, aby výroba byla k životnímu prostředí co nejšetrnější.
Z vyjádření Kužvarta i Karase vyplynulo, že jak podniky, tak státní správa na to nejsou připravené. Podle Kužvarta však tyto směrnice platí v EU, kam ČR chce vstoupit. "Je to výzva, že naše výrobky mohou být konkurenceschopnější na náročných trzích," doplnil. Svaz průmyslu si proto mimo jiné vytkl, že své členy bude více informovat o využívání dalších preventivních nástrojů, jako například hodnocení životního cyklu výrobků, čistší produkce a systém environmentálního managementu, který více zohledňuje dopady výroby na životní prostředí.